Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021

Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst více
Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Dětská opera Praha Jiřiny Markové-Krystlíkové přijela do Litomyšle s Minioperami autorského dua Svěrák - Uhlíř a beznadějně vyprodala hned dvě představení ve Smetanově domě.
Celé akce se zúčastnili i autoři, kteří na scéně poskytli rozhovor. Není od věci, když publikum pozná, že umění je lidské a jeho tvůrci jsou - anebo byli - z masa a kostí. To je jedna z největších výhod uvádění současných kusů: jsou neotřelé, aktuální a živé, a autor může sedět vedle mě.
Formát čtyř krátkých kusů, rozdělených uprostřed pauzou a vždy mezi dvěma operkami ještě rozhovorem s publikem, pomáhá dětem udržet koncentraci a je ideální kombinací nutnosti soustředění a možnosti odpočinku.
Pokud můžu soudit, dětem se představení opravdu líbilo. Během vlastních operek byly úplně v klidu a sledovaly dění na jevišti. Mezi operkami nadšeně odpovídaly na záměrně jednoduché otázky a dokázaly, že o opeře už leccos vědí. Mávající slečnu u hudebníků tak bez problémů identifikovaly jako dirigentku (Michaela Rózsová), a moderátory na jevišti opravily, že o světlo se nestarají světlíci, ale osvětlovači.
Ale i pro dospělé jsou Miniopery vyslovené potěšení. Libreto, hudba i inscenace postytuje sdostatek drobných zábavných detailů.
Například v Šípkové Růžence, první ze čtyř operek: princ, mající za úkol probudit Růženku ze stoletého spánku, se objeví v průvodu dvou pážat. Ta zpívají duet o těžkostech zdolávání ženských srdcí, který končí společným rozhodnutím se ženám již více nevěnovat. Také myslivec v Červené Karkulce se postaral o úsměvy v publiku, když Karkulce oznámil, že se do ní zamiloval, ale přece jen raději počká, až bude trochu větší.
V pohádce O dvanácti měsíčkách hraje roli číslo popisné domu, v němž macecha s dcerou a schovankou bydlí: 007. Tato pohádka je nejlepší i hudebně, má pevnou a přesvědčivou formu naplněnou napínavou hudbou, která přesně odpovídá náladě textu (je to vůbec jedna z nejzáhadnějších středoevropských pohádek).
V ní také všichni účinkující předvedli nejlépe své kvality: Za všechny nelze přejít Jakuba Hliněnského, rozeného herce se silným hlasem a obrovskou jevištní prezencí. Jakub hrál kluka, který hledá svou nevěstu a domněle se mýlí v čísle popisném. Krom toho převzal i ve všech ostatních operkách nějakou hlavní roli. To jistě souvisí i s tradičně velkou převahou dívek na jevišti (třeba měsíčků bylo jen osm). Přítomní pánové zato neváhali na sebe upozornit, pokud šlo o komediantství. V Červené Karkulce se v roli poštovního holuba doslova vyřádil Jan Bochňák: Holub nejdříve prozradí Vlkovi, kde bydlí Babička, aby později vyhledal myslivce s prosbou zachránit sežranou Babičku a Karkulku. To vše v bělostných krajkách a pod bílým čepcem.
Z dívčích rolí zazářily mimo jiné Michaela Bochňáková jako zlá sestra ve Dvanácti měsíčkách a také Sára Stopková jako Červená Karkulka. A také drobná dívenka v přední řadě sboru, která prozrazuje velký pohybový talent.
Škoda, že ozvučení nebylo úplně optimální. Mikroporty sólistů občas selhávaly. Textům bylo přesto dobře rozumět, mimo jiné i díky častému opakování sborem.
Šimon Voseček