Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021

Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst více
Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Mozartova Serenáda B-dur K 361 a Ensemble Philidor - dva hoboje, dva klarinety, dva basetové rohy, dva fagoty, v závěru čtyři lesní rohy a doprovodný kontrabas. Marek Eben - recitace. Mozarta máme většinou spojeného s typickým zvukem smyčců - tato serenáda je úplně jiná a to nejen svým obsazením. Byl to ztišený svátek hudby - a dík Jaroslavu Seifertovi i poezie.
Mozartova Serenáda B-dur K 361 a Ensemble Philidor - dva hoboje, dva klarinety, dva basetové rohy, dva fagoty, v závěru čtyři lesní rohy a doprovodný kontrabas. Marek Eben - recitace. Mozarta máme většinou spojeného s typickým zvukem smyčců - tato serenáda je úplně jiná a to nejen svým obsazením. Byl to ztišený svátek hudby - a dík Jaroslavu Seifertovi i poezie.
Mozart svěřoval dechovým nástrojům, zejména pak dřevěným, svoje nejniternější pocity, které bývaly někdy dost protikladné hravosti a lehkosti řady jiných skladeb. A je to znát i v tomto velmi raném období. Adagio třetí věty Serenády jako by v sobě už mělo něco z jeho předposlední bolestné Symfonie g-moll.
Mozart miloval zejména klarinet - nebo přesněji basetový roh, který je jedním z předchůdců moderního klarinetu a není náhoda, že pro něj v závěru života zkomponoval slavný Klarinetový koncert A-dur. Tuto Serenádu B-dur ovšem dokončil v šestadvaceti letech, inspirován velkým uměním mannheimské kapely. V ní působilo také mnoho vynikajících českých hudebníků. Když psal Seifert mezi věty této Serenády své verše, jakoby se uzavřel kruh.
Dobové neboli autentické nástroje mají měkčí, tajemnější a svým způsobem barevnější zvuk. I když hra nepůsobí navenek virtuózně, provést na nich Mozartovu Serenádu tak jako Ensemble Philidor, je obdivuhodná záležitost. A každému, kdo něco tuší o technice hry na tyto nástroje, musela čistota intonace, jemné frázování a přesnost souhry připadat jako přírodní úkaz.
Dirigent Václav Talich dostal pěkný nápad, když poprosil právě Jaroslava Seiferta o „nějaké mozartovské verše" právě mezi věty Serenády B-dur. Seifert do nich nejenom mistrně zakomponoval neuvěřitelné množství reálií ze skladatelova života - jeho poezie jakoby v sobě měla něco mozartovského: zejména spojení zdánlivé jednoduchosti (opravdu jen zdánlivé) a svrchovaného kompozičního mistrovství. Vypadá to nakonec úplně přirozeně, a přitom může člověk žasnout nad přesností volených slov.
„Kdybych na flétnu uměl hrát, tak jako umím verše s rýmy!" povzdechl si na začátku své básně Seifert. A co máme říkat my, kteří neumíme nic z toho, mohl si povzdechnout snad každý posluchač... Někdy ale stačí tiše naslouchat.