Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
Gala opera - Sólo pro dámy
Tři mladé dámy dodaly lesk závěrečnému galakoncertu jubilejní Smetanovy Litomyšle. Německá koloraturní sopranistka Eleonore Marguerre - na fotografiích v červených šatech - rakouská sopranistka arménského původu Arpiné Rahdjian - na koncertě v šatech světle modrých - a ukrajinská mezzosopranistka Zoryana Kushpler - pro dnešní večer v tmavomodrém.
Koncert otevřely čtyři čísla z Mozartovy Figarovy svatby, následovala zcela kontrastní pasáž z Bizetovy Carmen a lyrická Lakmé Leo Deliba. Po přestávce se opět začínalo Mozartem, duetem s Cosi fan tutte a slavnou árií z Kouzelné flétny. Zcela jiný svět pak představovaly tři čísla z Pucciniho oper a po nich dramatická árie z Donizettiho Favoritky. Jako předposlední zněla árie Gildy z Verdiho Rigoletta a na závěr Barkarola z Offenbachových Hoffmannových povídek s lehce operetním nádechem. Velmi vtipný a laskavý byl přídavek: Tercet tří žínek z Dvořákovy Rusalky, kdy pěvkyně postupně zpívaly česky „Mám zlaté vlásky mám, mám bílé nožky mám a mám pěkné tílko mám..."
Pořad na přání - Vivat 50. Smetanova Litomyšl!
Hudba k ohňostroji a ohňostroj k hudbě Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Franze Lehára a Oskara Nedbala byl velkolepou produkcí den před závěrem jubilejní Smetanovy Litomyšle. Zněly známé tance z Prodané nevěsty či Dvořákova Humoreska a podle přesného programu v předem naprogramovaných choreografiích se před očima diváků rozprostíraly kaskády světel, stále nové typy efektů a barev v kosmických ornamentech a rychlých proměnách.
Sylvie Bodorová: Mojžíš
Světová premiéra oratoria Mojžíš Sylvie Bodorové, které vzniklo přímo na objednávku festivalu a bylo jedním z vrcholů letošního ročníku, se vydařila i v dešti. Kapky v první třetině bubnovaly na zastřešení druhého zámeckého nádvoří, ale ne snad tolik, aby se nezdařil televizní či rozhlasový záznam. Naštěstí velká bouřka s vichřicí Litomyšl minula. Nové velké oratorium trvá asi hodinu a čtvrt a je rozděleno do čtrnácti částí. Slyšeli jsme vynikajícího Ivana Kusnjera v roli Mojžíše a imponujícího Otakara Brouska v mluvené roli Hospodina. Dále sopranistku Gabrielu Beňačkovou v roli Miriam a Otokara Kleina v partu faraona, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Symfonický orchestr FOK s rozšířenou sestavou bicích. Těmito prostředky jsou ilustrovány možná nejslavnější pasáže Starého zákona.
Vivat Carolus Quartus
2.7.2008 / Vystoupení Alfréda Strejčka a Štěpána Raka se neslo ve vznešeném duchu - portrét nejvýraznějšího panovníka české historie Karla IV tu je vylíčen ze dvou stran. Jednak formou jeho vlastních textů, jednak formou životopisného vyprávění, které má podobu fiktivní promluvy ke králi samotnému. Nechybí narážka na Romanci o Karlu IV. Jana Nerudy nebo na Aloise Jiráska. Mezi použitými texty nejsou ty nejznámější z Karlova vlastního životopisu Vita Caroli, ale části jeho Moralit a výkladů k pasážím z bible (o Desateru, o Luciferovi a o Panně Marii). Hlavní linkou pak je promluva k mocným tohoto světa, aby svěřenou vládu vykonávali moudře a s vnímali ji jako dar boží. Mezi životopisnými momenty překvapí informace o zranění, které Karel v mládí utrpěl při souboji a které mělo bolestivé celoživotní následky. Zřejmě i boj s fyzickou bolestí dovedl Karla IV. k tomu, aby o životě i o vladařských závazcích uvažoval jinak, než většina tehdejších vladařů i dnešních politiků.
Boston Youth Symphony Orchestra
1.7.2008 / Bostonský mládežnický orchestr letos slaví 50. výročí svého založení. Na svém evropském turné, které při té příležitosti podnikl, koncertoval v lipském Gewandhausu, v pražském Obecním domě, a z Litomyšle pokračuje do Mnichova. Na 50. ročníku Smetanovy Litomyšle hrál tento studentský orchestr jak americkou klasiku v podobě úpravy slavných melodií z West Side Story Leonarda Bernsteina pro klarinet a orchestr, tak jednu americkou novinku. Tou byla skladba Večerní modlitba čtyřiapadesátiletého skladatele Roberta Beasera, zvukomalebná kompozice inspirovaná maďarským folklórem. Autor byl osobně přítomen a návštěva Litomyšle pro něj byla velkou událostí: „první skladba, kterou jsem slyšel jako tříletý byla Smetanova Má vlast a díky ní jsem si zamiloval klasickou hudbu," řekl v rozhovoru. Spolu s dirigentem Federicem Cortesem byli velmi vděční za prohlídku zámku i Smetanova rodného bytu. Dirigent jinak ale během odpoledne s mladými hudebníky téměř tři hodiny opravdu důkladně znovu zkoušel celý program. S orchestrem přijel i klarinetista Mark Miller, který hrál sólo ve zmíněné úpravě West Side Story, kterou pro klarinet aranžoval Frank Bennett.
Sergej Prokofjev: Romeo a Julie
30.6.2008 / Pro brněnský balet je Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva doslova kultovním a osudovým kusem. Jeden z nejslavnějších baletů 20. století měl totiž premiéru v Brně těsně před druhou světovou válkou. Od té doby tu byl inscenován mnohokrát, ale orchestr dodnes hraje z původních ručně rozepisovaných not.
Gioacchino Rossini: Lazebník Sevillský
29.6.2008 / Rossiniho Lazebník sevillský je jednou z nejpopulárnějších komických oper a její spád a vtip mohlo zažít i publikum Smetanovy Litomyšle. Díky čtveřici zpěváků, kteří se v tomto představení sešli, je skutečně celou dobu postaráno o zábavu i o skvělé zpívání. Barytonista Vladimír Chmelo se blýsknul v roli Figara už při slavné vstupní árii, rovněž lehký mezzosoprán Pavly Vykopalové zasvítil ve velké vstupní árii Rosiny.
Blízké hlasy z dáli
28.6.2008 / Gregoriánský chorál a tradiční liturgie budhistických mnichů byla třetím koncertem zřejmě nejnabitějšího dne jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle. Diváci v zaplněném kostele vyslechli nejprve úvodní slovo Markéty Vejvodové určené pro přímý přenos Českého rozhlasu 3 Vltava. Pak promluvil Tomáš Halík o ideji mezináboženského dialogu, kterou tento koncert dokonale ztělesňoval. Celý program existuje i na nedávno vydaném kompaktním disku.
Bedřich Smetana: Má vlast
28.6.2008 / Jeden z nejočekávanějších koncertů Smetanovy Litomyšle se nesl v srdečném i slavnostním duchu. V krásném letním dni bylo možné zaslechnout známé tóny Mé vlasti už během odpoledne, kdy probíhala zkouška České filharmonie s Liborem Peškem. Ten se v rozhovoru svěřil, že má velmi rád už úvodní symfonickou báseň Vyšehrad pro její tajemnou a trochu tesknou náladu. Druhou část, Vltavu, jednu z nejpopulárnějších skladeb české hudby vůbec, má rád opravdu každý. Ti, kteří obdivují Smetanovo dramatické umění, nacházejí svá nejoblíbenější místa v Šárce. Malebnost a vznešenost Českých luhů a hájů je skutečně vzácným hudebním líčením domovské krajiny. Symbolika Tábora a Blaníku je nám už dnes vzdálenější, ale je to efektní a optimistické zakončení celého cyklu.
Klavírní matiné Jitky Čechové
28.6.2008 / Dopolední koncert Jitky Čechové se v rámci Dne Českého rozhlasu vysílal ze Smetanova domu přímým přenosem do celé republiky i do zahraničí. Klavíristka začala jemnou Moraztovou sonátou, pokračovala virtuózním Mefistovským valčíkem Ferenze Liszta a matiné zakončily pozdním Smetanovým cyklem Sny. Volba Smetany se nabízela a klavíristka nahrává postupně celé jeho klavírní dílo. Ale ani zbylí dva autoři nebyli v programu náhodou, Mozart byl Smetanovým milovaným skladatelem a Liszt i osobním přítelem, podporovatelem a vzorem v technické virtuozitě. Tou se ostatně blýskla i Jitka Čechová.
Antonín Dvořák: Requiem
27.6.2008 / Requiem Antonína Dvořáka je pravděpodobně nejzávažnějším dílem ze všech čtyř jeho velkých oratorií. A Smetanova Litomyšl zařazuje tato díla na program pravidelně, vloni to bylo Oratorium Svatá Ludmila. Na velikonočních festivalech se pravidelně uvádí jeho Stabat mater a pořadatelé si příležitostně vzpomenou i na erbenovské oratorium Svatební košile.
Petr Eben: Job
Náročná témata starozákonní Knihy Job
26.6.2008 / Jak zaznělo v úvodním slovu Pavla Ryjáčka na začátku koncertu, témata a otázky, které otevírá kniha Job patří k vůbec nejtěžším, jaké v Bibli najdeme. Otázky po smyslu bolesti, po smyslu nezaviněného utrpení, po skutečné síle lidské víry a jejích oporách. Skladba Petra Ebena Job pak má podobu dialogu. Na jedné straně recitace vybraných pasáží z této biblické knihy, na straně druhé emotivní i meditativními vstupy varhan.
Celkově je dílo stavěno tak, aby posluchač mohl všechny jobovské otázky a jobovská témata vnímat osobněji a naléhavěji. A atmosféra v kostele k tomu tentokrát byla opravdu příhodná.
Lukáš Hurník: The Angels
Andílci v pubertě
26.6.2008 / Muzikál Andílci Lukáše Hurníka je podobenstvím o tom, jak se část mladé generace dívá na vztah hudby klasické a „populární". Svět klasické hudby je tu prezentován jako idylický ale trochu nudný svět andílků v nebi, divoký a odvázaný svět rockerů je situován do pekla. V příběhu se jeden „rebelující anděl" jde podívat do pekla, aby tam „poznal pořádnou muziku" - vrátí se ale do nebe a rozhodne se chválit pánaboha trochu jinou hudbou než nebeskými žalmy a ukázněným sborovým zpíváním. Spolu s několika dalšími anděly založí skupinu The Angels, která přestaví svůj prví hit „Puberta je skvělej věk - teenager je anděl s ďáblem v těle". Protože s ním má na zemi úspěch, začnou se o kapelu přetahovat mezi sebou čerti i andělé. Do sporu se musí vložit pánbůh, který nedá za pravdu ani jedné straně - nebe musí zůstat nebem a peklo peklem. A ze všeho nejdůležitější je láska, o tom se zpívá v závěrečném songu.
Gershwin - Bernstein
V první polovině ovace, o druhou se postarala příroda
25.6.2008 / Středeční koncert začal jako všechny ostatní a zcela zaplněné auditorium zámku se těšilo na kombinovaný program mezi jazzem a klasickou hudbou. Místo druhé poloviny se ovšem o program postarala příroda. Klavírista Fazil Say sklidil v prvé polovině velké ovace už za skutečně odvázané a bezprostřední provedení Gershwinovy Rapsodie v modrém. A se stejnou vehemencí provedl i Gershwinovy variace I Got Rhythm. I dirigent Leoš Svárovský se hudbou nechal strhnout k téměř tanečním kreacím s taktovkou. Tím první polovina nekončila, protože po první vlně ovací usedl Fazil Say znovu ke klavíru a zahrál první přídavek. Tím byl známý Turecký pochod z Mozartovy klavírní sonáty A-dur, ve kterém ale virtuózně kombinoval klasicistní ukázněnost a prvky jazzové improvizace. V druhém přídavku ukázal Fazil Say ještě další zvukové možnosti klavíru, když jednou rukou mačkal klávesy a druhou zvuk tlumil přímo na strunách - klavírem tak najednou věrohodně napodobil etnickou hudbu.
Giuseppe Verdi: Nabucco
Opera Nabucco promlouvá v každé situaci
23.6.2008 Opera Nabucco je slavná díky krásným melodiím, velkým sborům, ale i díky svému „politickému" podtextu. Příběh o porobení Židů a jejich osvobození z babylónského zajetí promlouval ve všech nelehkých dobách. Bylo tomu tak v době premiéry r. 1842 v Miláně, kdy oslovovala italské vlastence, ale např. i v Československu druhé poloviny 80. let. Tehdy byla opera na repertoáru v Brně, zpívalo se česky, a měla vždy obrovský ohlas právě díky paralele se situací utlačovaného národa.
Edvard Hagerup Grieg: Peer Gynt
Severský příběh o věčném hledání
22.6.2008 Pro herce Jiřího Langmajera je postava Peer Gynta jednou z důležitých životních rolí. A také v Litomyšli sugestivně představil všechny její proměny a zápletky. Příběh světoběžníka Peera Gynta dal Edwardu Griegovi prostor pro velmi pestrou hudební mozaiku. Některá hudební čísla - zejména kouzelná melodie Solvejžiny písně - patří doslova k hitům klasické hudby. Slyšet tuto skladbu vcelku je ale vzácnost, na koncertech se většinou hraje jen několik hudebních čísel, z nichž sám skladatel sestavil suitu. Vloni se mnoha různými způsoby připomínalo sté výročí výročí úmrtí Edwarda Griega a Státní opera Praha přišla s celovečerním souborným provedením Griegovy scénické hudby. V ní nechybějí efektní sborová a zpívaná čísla, která se v Litomyšli mohla ozvláštnit i tím, že pěvci několikrát zpívali i z arkád. Největší ohlas ovšem měl podle očekávání představitel titulní role Jiří Langmajer.
Pocta J. Metyšovi a Slavná mše svatá
22.6.2008 / Nedělní program začal už v půl desáté krátkou vzpomínkovou akcí na Toulovcově náměstí, kde je kostel Církve československé husitské a také pamětní deska Jaromíru Metyšovi. Tento duchovní církve husitské byl zároveň výtečný muzikant a nadšený organizátor hudebního života. A jak ve slavnostním proslovu řekl ředitel festivalu Jan Pikna, právě Jaromír Metyš - nikoliv Zdeněk Nejedlý jak se tradovalo - dal podnět k založení festivalu. Nejedlý mu sice svým politickým vlivem pomohl, ale právě Metyš s řadou nadšených spolupracovníků zorganizoval roku 1949 první ročník Smetanovy Litomyšle. Festival vznikl ze síly občanské společnosti, která se rodila v 19. století a vrcholila v demokratické atmosféře První republiky.
Smetanovo trio
Koncert ve smutném a elegickém tónu
21.6.2008 / Koncert Smetanova tria se nesl jakoby ve smutném a elegickém tónu. Byla to ale zároveň pocta hned několika umělcům a zazněla dvě vrcholná díla svého žánru. Trio g-moll je až neuvěřitelně moderní dílo mladého Bedřicha Smetany, odrážející zdrcující zážitek z úmrtí malé dcerky. A jeho uvedení bylo v každém případě poctou Smetanovy. Bolestně, i když o něco smířlivěji vyznívá Čajkovského Trio a-moll, které nese podtitul „Památce velkého umělce" - je věnováno zesnulému klavíristovi Nikolaji Rubinsteinovi a nese se ve velkolepém koncertantním stylu.
Varhanní matiné Aleše Bárty
Dvořákova hudba je vděčná a působivá
21.6.2008 / Sobotní dopolední koncert otevřely dvě efektní skladby Charlese Marii Widora a Léona Böellmanna. Varhaník Aleš Bárta koncertoval ve zcela zaplněném chrámu na sobotním matiné s varhanními skladbami těchto francouzských romantiků a také s jednou českou premiérou. Tou byla zřejmě nejslavnější skladba české hudby, Dvořákova Novosvětská symfonie v úpravě pro varhany. Ta vznikla na objednávku japonských pořadatelů a Aleš Bárta ji vypracoval podle klavírních výtahů a s využitím co největší škály varhanních rejstříků. Tímto rejstříkovým bohatstvím disponují také nedávno obnovené varhany v Litomyšli.
Externí koncert ve Svitavách
Premiéra a dvě jubilea ve Svitavách
19.6.2008 / Nedávno otevřené kulturní centrum Fabrika ve Svitavách hostilo po mnoha stránkách mimořádný externí koncert Smetanovy Litomyšle - první festivalový koncert v tomto městě a ve zcela nových prostorách. Už to, že se podařilo přestavět bývalou továrnu na kulturní zařízení je malý zázrak i velká zásluha představitelů města. Jak po koncertě připomněl dirigent Vojtěch Spurný, např. v Německu je běžné přestavovat staré tovární haly v koncertní sály. U nás je to ovšem vzácný jev hodný následování, za který vděčíme mimo jiné členství v Evropské unii.
Bedřich Smetana: Libuše
Libuše pokaždé slavnostní
18.6.2008 / Bedřich Smetana vyhradil provozování své opery Libuše pro „slavnostní příležitosti v životě národa". Dostát tomuto přání si vyžádalo velkou oběť - každý tvůrce chce slyšet své dílo co nejdříve, ale Smetana po dokončení opery r. 1872 čekal devět let na premiéru a jedenáct let na ten skutečně velký slavnostní okamžik. Mezitím ohluchl a mohl si tóny jen představovat. Premiéra v Národním divadle 11. 6. 1881 se stihla ještě před požárem, tím velkým slavnostním okamžikem se stalo až znovuotevření 18. listopadu 1883.
