Oblažuje veskrze lyrickým hlasem a upřímným projevem
Ve Smetanově domě, v secesním divadelním, hudebním a plesovém sále, sledují v pátek v podvečer tenoristu Pavla Černocha dobré čtyři stovky posluchačů. Atmosféra je pozorná, vděčná. Jako při koncertě Kruhu přátel hudby. Napomáhá tomu nejen sólistovo milé vystupování, komorní projev a operní árie doprovázené jen klavírem, ale také průvodní slovo muzikoložky Magdaleny Havlové. Umně splétá slova, naznačuje souvislosti, přibližuje kontext a obsah árií, představuje sólistu a upozorňuje předem na „útěchy“, které v podobě sólových klavírních skladeb mezi operní výjevy vsune doprovázející dirigent a pianista David Švec.
Pavel Černoch zpívá postupně Jeníka, Prince, Dalibora a Dona José, dává tedy nahlédnout do oper Prodaná nevěsta, Rusalka, Dalibor a Carmen. Oblažuje veskrze lyrickým hlasem a upřímným projevem bez stopy rafinovanosti, nepřepíná, neoslňuje velkými vokálními efekty a gesty. Zpívá upřímně, má pěknou dikci, některé tóny posílá do publika vysloveně krásné, jiné v podobě běžnější, ale stále je to projev mezinárodně vyhledávaného pěvce, který se v cizině uplatňuje jak v italském, německém a francouzském repertoáru, tak v českých dílech. Těm v Litomyšli přidává příjemnou belcantovou příchuť, zatímco Verdimu a Puccinimu po přestávce poskytuje vše, co může a co hlas dovolí, aby byli co nejautentičtější. Nepřepíná, neoslňuje. Ale stejně má nad repertoárem pěvecký nadhled, který ho řadí mezi českými tenoristy na špici.
Těžké závěsy brání, aby zleva oslňovalo publikum slunce. Do určité míry vzniká iluze klasického koncertu, zpěvák má blízko k posluchačům, mezi pódiem a auditoriem je úzký kontakt. Avšak velkými severními okny do Smetanova domu zároveň proudí denní světlo a dojem městského koncertu se prolíná s prázdninovými pocity, které dovnitř zalétají od listů velkých stromů třepotajících se ve větru. Je léto a podobný komorní recitál by se uvnitř zdí stejně dobře vyjímal za zimního večera. Pavel Černoch dozpíval Cavaradossiho árii z Tosky, uklání se, usmívá… A nakonec prohlašuje, že si není jist, kolik přídavků ještě vydrží, a tak prý raději hned zazpívá ten poslední, nejnáročnější: dramaticky vítězný výstup prince Kalafa z Pucciniho Turandot. „Vincero…!“ Publikum na tento operní hit slyší vždy a Pavel Černoch mu dává dostatek suverenity. Dokáže strhnout, i když se pak usmívá skoro plaše. A přidává ještě jednou. Krásnou známou operetní kantilénu z Lehárovy Země úsměvů. Lidé se rozcházejí po dvou hodinách potěšeni. A pořadatelé vědí, že původně plánovaný pěvcův operní recitál s orchestrem v Litomyšli bude. Ale po letošních přesunech vynucených pandemií to bude až v roce 2023.
Petr Veber
