Alliprandiho odkaz Litomyšli
Východočeská Litomyšl si letos připomíná třísté výročí úmrtí Giovanniho Battisty Alliprandiho, významného italského architekta působícího v Čechách. Jeho jméno figuruje v historii města Litomyšle v souvislosti se stavbou piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Zemřel v tomto městě 13. března 1720 a je pohřben v děkanské hrobce v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže. Národní festival Smetanova Litomyšl připomene jeho dobu dvěma koncerty.
————
Koncerty nazvané Collegium 1704 – Voce d’Alliprandi přivedou do Litomyšle Václava Lukse a jeho barokní orchestr Collegium 1704 se sborem Collegium Vocale 1704 přímo do kostela Nalezení sv. Kříže. V pondělí 6. července tam zazní Antonio Caldara: Kyrie a 2 cori v novodobé premiéře a Crucifixus à 16, Jan Dismas Zelenka: Credo d moll ZWV 31 opět v novodobé premiéře a nakonec Baldassare Galuppi: Dixit Dominus g moll.
Vedle Jana Blažeje Santiniho-Aichela a Kryštofa Dientzenhofera je Alliprandi nejvýznamnějším tvůrcem vrcholného baroka na našem území. Projektoval Lobkovický, Lichtenštejnský a Kaiserštejnský palác a řídil stavby dalších pražských šlechtických paláců na Hradčanech a Malé Straně. Upravoval zahrady v okolí Pražského hradu, je autorem návrhu Písecké brány nedaleko Belvederu. Navrhoval rovněž zámeckou architekturu, například v Liblicích u Mělníka, v Hoříně a Kosmonosech, byl autorem špitálního kostela Nejsvětější Trojice v barokním areálu Kuks a garantem úprav na opočenském zámku. Společným prvkem jím navrhovaných interiérů jsou centrální sály oválného půdorysu. V jeho díle, především v koncepci zámeckých a palácových staveb, se však projevují i vlivy vídeňské školy Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Když v litomyšlském zájezdním hostinci U bílého lva na rohu náměstí a cesty k zámku zemřel, bylo mu pětapadesát.
Barokní chrám Nalezení sv. Kříže byl stavěn v letech 1714 až 1725. Po Alliprandiho smrti převzal dostavbu František Maxmilián Kaňka. Po roce 1968 úřady kostel uzavřely. Památka pak zchátrala. Kompletní rekonstrukcí prošla teprve v letech 2011 až 2015 a byla navrácena kulturnímu životu. V kostele vznikla expozice církevního umění ze sbírek královéhradecké katolické diecéze s názvem Andělé na návrší a prostor se současnými výtvarnými instalacemi je jak místem pro rozjímání, tak koncertní síní. Na ochozu mezi věžemi je vyhlídka na město a zámek.
Architektonicky se na obnově a uvedení do života podílel Marek Jan Štěpán, který portálu estav.cz mimo jiné řekl: „Byl to dlouhý proces, během kterého jsme studovali historii piaristů i dějiny samotného místa, konzultovali s historiky, ale také hledali nové významy pro kostel v dnešní době. Práce architekta nespočívala v tomto případě v nějakých velkých zásazích, ale v myšlence, co s tak velkým a unikátním prostorem udělat.“ Z kostela se nakonec rozhodl udělat prostor multifunkční. „Aby tento kostel v budoucnu fungoval a už neměl sklony chátrat, bylo zapotřebí, aby se stal prostorem otevřeným kultu i kultuře. Jedině tak si může udržet svou životaschopnost. Jde do značné míry o obnovenou funkci sakrální, k ní jsou ale přidány další. Jejich vrstevnatost pak vlévá do stavby život.“
