Český poutník doputoval k premiéře

Publikováno dne .

Ach, Čechy krásné, Čechy mé! 
Ty malbo rámu prastarého, 
kolikrát vytrhli tě z něho…

 

Právě tyto verše Františka Hrubína jsou výchozím motivem výjimečného projektu, který vznikl na objednávku pro 60. ročník Smetanovy Litomyšle. Český poutník, jak se dílo nazývá, bude mít světovou premiéru 15. června.

Kantáta má 4 části: Prolog – Čechy, které zkomponoval Jan Kučera, Na cestě mladého skladatele Jana Ryanta Dřízala, Modlitbu složil Jiří Gemrot, Epilog – Čas jsou dílem Sylvie Bodorové. Otcem díla je umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. „Poutníky“, jak bychom mohli zmíněné osoby nazývat, jsme oslovili s otázkou:

Jak se zrodil Český poutník?

VOJTĚCH STŘÍTESKÝ
Ideu kantáty, resp. rozsáhlého vokálněinstrumentálního díla, které důstojně oslaví 100. výročí republiky, jsem měl v hlavě už od 50. ročníku, kdy jsme uvedli premiéru oratoria Sylvie Bodorové Mojžíš. Postupně jsem procházel četné literární podklady, ale nic mi nepřišlo uchopitelné jako celek. Tu a tam jsem však četl verš, či báseň, které by konceptu vyhovovaly přesně. Libreto jsem tedy začal psát sám asi před pěti lety a první náčrty byly – jak to bývá – hodně odlišné od konečné verze. Od samého počátku jsem však měl v hlavě představu čtyř vět, a že dílo nebude kompozicí jednoho autora, že by určitě mělo být výpovědí mezigenerační. V tomto ohledu jsem viděl předobraz ve Variacích na Alžbětinské téma, které při příležitosti korunovace Alžběty II. psalo dokonce šest autorů, částečně také film o mnichovské olympiádě Viděno osmi. S plánem jsem seznámil pana Jiřího Bělohlávka, šéfdirigenta České filharmonie, který souhlasil, že se ujme prvního provedení. V roce 2015 pak nastudování a premiéru na 60. Smetanově Litomyšli schválila také Umělecká rada ČF. Z asi deseti vytipovaných jmen současných českých skladatelů jsme pak společně s panem Bělohlávkem vybrali čtyři a s radostí musím říci, že nabídku všichni přijali. Libreto jsem pak upravil do konečné podoby a po společných konzultacích na podzim 2016 začali skladatelé komponovat. Musím tedy říci, že mne Český poutník provází už opravdu dlouho a že se na jeho premiéru upřímně i s jistým rozechvěním těším.

Co pro vás osobně i pracovně znamenalo zapojit se do realizace Českého poutníka?

JAN RYANT DŘÍZAL
Spolupráce na realizaci týmové kantáty Český poutník byla pro mě osobní výzvou hned v několika rovinách. Jednak jsem dosud nekomponoval hudbu pro tak rozsáhlé a prestižní obsazení, což mě od začátku zavazovalo k maximálnímu soustředění a profesionalitě. Výzvou mi bylo také zpracování dnes již klasických textů, které jsem svou hudbou nechtěl pouze podbarvovat, ale moderním jazykem nově interpretovat. V neposlední řadě je pro mě opravdovým zážitkem a obohacením spolupráce s tak svrchovanými umělci, před nimiž pociťuji pokoru a zároveň vždy velkou radost ze společné práce. Domnívám se, že Český poutník symbolicky propojuje generace a současně klade otázku po naší kulturní identitě. I proto je tento projekt pro mě osobně zajímavý.

SYLVIE BODOROVÁ
Vše, co kdy souviselo s festivalem Smetanova Litomyšl, mi vždy udělalo obrovskou radost. V Litomyšli jsem zažila to nejprofesionálnější zázemí stran vedení festivalu, ale ještě něco navíc, kus otevřeného srdce a pocit, že jsem vítána. Nádherná uvedení mých skladeb, které byly oceněny nadšeným festivalovým publikem, který skladatel by se nerad vracel? Když mne umělecký ředitel Vojtěch Stříteský vyzval, zda bych se nechtěla jako jeden ze čtyř autorů zúčastnit projektu „Český poutník”, s radostí jsem souhlasila. Mám ve vedení festivalu naprostou důvěru, a když jsem si přečetla libreto sestavené z toho nejlepšího, co v české básnické tvorbě vzniklo, řekla jsem autorovi libreta Vojtěchu Stříteskému své definitivní ano. Přiznám se, že jsem byla nadšena tím, že v poslední části, která mi byla svěřena, je užito zejména dílo Jaroslava Seiferta, básníka, kterého z české tvorby nade vše miluji. Těším se na tři části svých kolegů, na premiéru celého díla a jak celé dílo ve své definitivní podobě vyzní. Těším se také na nastudování Českou filharmonií, obou sborů, skvělých sólistů Adama Plachetky a Jana Šťastného a v neposlední řadě na dirigenta Tomáše Netopila. Teď už jenom zbývá držet palce, aby vše dobře dopadlo. Cením si také toho, že Smetanova Litomyšl si tímto projektem připomíná sté výročí založení Československa.

JAN KUČERA
Rád komponuji hudbu s vidinou konkrétních interpretů a provedení, proto mě výzva prestižního festivalu Smetanova Litomyšl upřímně potěšila. Mít k dispozici tak špičkový hudební aparát a moci se jeho prostřednictvím hudebně vyjádřit, je pro skladatele velmi lichotivé a zavazující zároveň. Částí „Český poutník – Prolog" tedy otevírám společné dílo čtyř skladatelů. Plyne ve volném tempu a snažil jsem se do ní vložit jistou nostalgii vyplývající z poetického amírně zasněného textu. Sólový baryton přednáší prostou píseň, sbor je mu jakousi přitakající ozvěnou. Čisté harmonie jsou v předposledním taktu narušeny výraznou disonancí. Tu si můžeme významově vyložit jakkoli, například připomenutím si, že život v české kotlině nebyl vždy jen zalit sluncem, ale naděje nám vždy zůstává.

JIŘÍ GEMROT
Nabídkou účasti v projektu Českého poutníka jsem byl poctěn a po přečtení textu od Karla Hlaváčka i rozradostněn, protože se mi ihned velmi zalíbil a prakticky okamžitě mě napadala hudba. Potěšen jsem byl i výběrem ostatních spolutvůrců Poutníka a moc se těším, až v Litomyšli celý projekt poprvé uslyším. Jsem opravdu zvědavý, jak celek bude fungovat, protože v době kompozice jsme my čtyři autoři mezi sebou nic nekonzultovali a každý tedy ke své části, která má navíc být nejen součástí celku, ale i samostatnou kantátou, přistupoval zcela po svém. Provedení díla je v rukách nejpovolanějších. Na Českou filharmonii, Tomáše Netopila, Jana Šťastného i Lukáše Vasilka mám z minulých spoluprací ty nejlepší vzpomínky.

Dílo Český poutník je určené pro recitátora a baryton, který je lidskému sluchu snad nejpřirozenější. Na jevišti se tak budou doplňovat herec Jan Šťastný, pěvec Adam Plachetka, též Královéhradecký dětský sbor Jitro a Pražský filharmonický sbor. Nastudování se ujal dirigent Tomáš Netopil. Kromě Českého poutníka zazní v úvodu koncertu nádherná Dvořákova „Novosvětská“, při jejímž komponování skladatel vzpomínal na svůj domov. Český poutník je mimořádný projekt, který je přínosem nejen festivalu, ale také české hudbě.