Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021
Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...
Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst víceJiž od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.
Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.
Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Bude-li se česká opera prezentovat způsobem jako poslední inscenace Dvořákova Jakobína v Národním divadle, pak existuje reálná naděje, že tato sféra, kterou jsme dlouhá léta považovali a mnozí z nás stále považujeme za naši doménu, znovu získá svou někdejší prestiž a nebude se krčit ve stínu populárnější, avšak navzdory místy až snobským reklamám zdaleka ne vždy umělecky hodnotnější světové tvorby. Nejtvrdší a ničivější podíl na osudu původních českých oper zdaleka nemá přerušení české operní interpretační tradice, nýbrž současná již několikaletá dominance operní režie nad hudebním ztvárněním díla. Snaha přiblížit akčními a dalšími prostředky příběhy minulosti, či dokonce bezostyšně upravit, ba zničit dílo, přináší - přes chvalozpěvy recenzentů - výsledky zcela kontraproduktivní. V Litomyšli jsme se nyní přesvědčili, jak lze novodobým pohledem, skvělými nápady a jemnou nadsázkou realizovat původní příběh, zdánlivě vyčpělý - aniž by byl jakkoliv narušen. Na zdaru této opery s nádhernou Dvořákovou hudbou má zásadní podíl samozřejmě její velmi dobré nastudování (jeho tvůrce - Tomáše Netopila jsme poznali loni, letos byl dirigentem Zbyněk Müller), avšak vavříny absolutního vítězství náleží režiséru Jiřímu Heřmanovi. Příběh o návratu ztraceného syna rozehrál dokonce už před představením v podobě civilního reje při přípravě slavnosti, stejně tak před začátkem 2. dějství. Vycházel důsledně z Dvořákových ohnivých, rozšafných, v lyrických pasážích až dojímajících invencí a i při přemíře nejrůznějších akcí a dramatických momentů nikdy nedopustil, aby zabránily jejich ideální prezentaci. Představení mělo švih od počátku až do finále a to dokonce i v nově otevřených méně známých pasážích, jež se právě kvůli délce se svolením skladatele vypouštějí. Statická místa, k nimž svádějí árie a náročné ansámbly, byly absolutně eliminovány. Samozřejmě vlastní představení vytvářejí pěvci - svou komediálností strhující Luděk Vele jako purkrabí, ušlechtilý pár Bohuše Romana Janála a Julie Marie Kobialské, nádherní lyričtí milenci - Terinka Alžběty Poláčkové a Jiří Aleše Voráčka, do not zahleděný, avšak své malé i velké děti milující kantor Benda Vladimíra Doležala, děsivě chladný Jiří Hájek jako Adolf, osamělý a po synovi tesknící hrabě Miloslava Podskalského, rozšafná Lotinka Yvony Škvárové. Perfektně zpívající a na scéně rozehrané sbory - operní a Kühnův dětský - ideálně zarámovaly půvabný obraz roztomilého a citů plného příběhu!
Tento Heřmanův Jakobín navštívil Litomyšl už loni. Bohužel přívaly deště zmařily v závěru 1. dějství celé představení. Letos bylo počasí laskavé, byť bylo chladné, což jistě nečinilo radost zvláště v pozdějších nočních hodinách instrumentalistům v orchestru. Byl to však večer plný jasu se závěrečnými ovacemi potvrzujícími nevšední hudební zážitek.
Bohuslav Vítek