Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021

Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst více
Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Smetanova Litomyšl si pro svůj 54. ročník připravila několik mimořádných kulturních počinů a jedním z nich bylo zahájení provozu satelitní letní stagiony v nedalekém zámečku Nové Hrady. Jakýsi nultý ročník, který by měl každoročně přinést novou inscenaci, se s velkými očekáváními připravoval v režii Magdaleny Švecové. Ta vybrala semioperu Královna víl pro její variabilnost, možnost nejrůznějších úprav a volného jevištního ztvárnění. Představení ale pojala jako celý večer v Nových Hradech, kdy navození barokní atmosféry obstaraly scénky a hudební výstupy již před představením v zámeckých plenérech. Samozřejmě se tím velmi zvýšila závislost na počasí a tak před premiérou byly hlavním tématem hovorů meteorologické předpovědi. Naštěstí se hrozba silných bouřek nevyplnila a první představení se mohlo odehrát v plném rozsahu venku. Diváci se před začátkem shromažďovali v zámeckém parku, kde jim čas zpříjemnil výstup tanečnice za doprovodu hudebního tria. Přesně ve 21.00 hodin však fanfáry z balkónu pozvaly diváky do zámku a zámecké zahrady. V zámku se setkali s tanečníky, kteří je po chvíli vyzvali i k výuce tance, v zahradě si mohli poslechnout další muzikanty a zhlédnout akrobatický výstup tanečníka na provaze. K tomu je na nejrůznějších místech očekávalo občerstvení a tak hodina do začátku vlastního představení uběhla velmi rychle. Do hlediště unikátního přírodního divadla z rostlých keřů je opět pozvali trubači a dál se již návštěvníci mohli ponořit do kouzelného světa elfů a víl. Výstupy mnohdy velmi komediální doplňovala opravdu dobře zahraná barokní hudba, jejíž předností a zároveň nedostatkem bylo využití skutečně dobových nástrojů. Ve večerní vlhkosti se střívkové struny rychle rozlaďovaly a i když hudebníci občas představení přerušili pro ladění, intonace nástrojů nebyla přesná. To však diváci snadno odpustili, kouzlo večera bylo náramné a autobus odvážející spokojené návštěvníky zpět do Litomyšle zněl jenom sdělováním nadšených zážitků.
Jan Pikna