Z Nového světa

Orchestrální zvuk nejvyšší úrovně

Dnešní koncert NEC Youth Philharmonic Orchestra Boston na druhém zámeckém nádvoří byla opravdová symfonická show. Festival bezpochyby zažil další ze svých vrcholů. A je to o to cennější, že se o něj postarali mladí lidé ve věku, kdy většinová populace právě testuje, kolik piv stihne o polední přestávce a kolik cigaret se dá vykouřit, aniž by se člověku udělalo zle.

Orchestr sestává z bezmála sta mladistvých hudebníků, jejichž radost z hudby je slyšet v každém tónu. Všichni muzicírují s vervou a nadšením. A je to onen nezkalený hudebnický entuziasmus, jímž NEC bez obtíží zastíní leckterý profesionální orchestr. Neboť je to právě radost z hudby, která instrumentalistům z povolání tak často chybí. Jistě i to je důvod, proč je právě tonto orchestr s to dosáhnout přímo ohlušujících dynamických vrcholů. A nějaká ta drobná chybička se vloudí do každé, seberenomovanější produkce.

Vlastně nemá smysl se rozepisovat o jednotlivých číslech koncertu. Pod precizní taktovkou Benjamina Zandera orchestr rozehrává všecky barvy, které jsou symfonickému tělesu dostupné, s fascinující jistotou. Za vyzdvihnutí stojí kromě jiného smyčce, jejichž sytosti sice samozřejmě přidává velké obsazení, ovšem ani to není bez dobré koordinace nic platné. A koordinace byla nejen ve smyčcové skupině, ale v celém orchestru dokonalá.

Patnáctiletý klavírista George Li, který hrál sólistický part ve čtvrtém Beethovenově klavírním koncertě, je opravdový fenomén. Technicky je již naprosto vyspělý; zarážející ovšem je jeho výraz, který za technikou v ničem nezaostává. Přihlížet tak mladému klukovi, jak suverénně zvládá ty nejobtížnější pasáže a kolik citu dává do lyrických míst, to může jednomu vehnat slzy do očí.

Nebylo žádným překvapením, že jiskra přeskočila z orchestru i na publikum, které si hned po Beethovenovi vymohlo přídavek (Liszt). Na samý závěr koncertu pak, za standing ovations, přidal orchestr kus z Elgarových Enigma variací, a když Zander děkoval publiku, vyzval na forbínu dva hráče, kteří jeho slova přeložili - Čechy.

Šimon Voseček