Mozartova Kouzelná flétna se úspěšně vrátila na Smetanovu Litomyšl. A při pátečním provedení zněl potlesk nejen za neslavnějšími áriemi, ale prakticky za každým uzavřeným hudebním číslem. Tleskalo se už po předehře. V Mozartově opeře se skutečně následuje jeden kouzelný nápad za druhým. Pohádková kouzla navíc měla určitě vliv i na počasí, bylo sice chladněji, ale žádný slibovaný liják.
Režisér Jan Kačer spolu s autorem scény Lubošem Hrůzou a autorem kostýmů Janem Skalickým dali Kouzelné flétně několik tváří. Tam, kde vystupují pohádkové bytosti, pracuje s nadsázkou - takže had, který na začátku útočí na Papagena, má tvar draka, kterého si pouštějí děti na podzim, jenom je trochu hrůzostrašněji pomalován. Tři dámy a služebné Královny noci jsou oděny jako tři grácie, které nevědí, co by si na sebe ještě oblékly. A mladý Tamino mezi nimi působil opravdu bezradně. Moudrý vládce Sarastro byl oblečen v klasicistním duchu jako hrabě nebo purkrabí s bílou parukou. A různorodé jevištní dekorace mohly dětem připomínat televizní pohádky.
V obsazení pěvců můžeme začít od nejstaršího a nejváženějšího. V roli Sarastra vystoupil Richard Novák, devětasedmdesátiletý basista a pravidelný host Smetanovy Litomyšle, mj. jako Vodník v Rusalce nebo Zachariáš v Nabucovi - ale i jako interpret Dvořákových Biblických písní. Hned po představení odjížděl domu, protože druhý den ráno zpíval v Brně při pravidelné bohoslužbě, což činí dlouhá léta pravidelně. Své obsazení v brněnské inscenaci Kouzelné flétny ovšem komentoval s typickým nadhledem a humorem: „To víte, nejsou lidi, tak vždycky dojde na penzisty..." Jinak má ale tato Kouzelná flétna výrazně mladší obsazení, např. lyrického tenora Tomáše Kořínka v roli Tamina nebo Terezu Merklovou v roli Paminy. Komediálního Papagena si užil Petr Císař a nevyzpytatelnou Královnu noci byla Jana Bernáthová. Orchestr Janáčkovy opery v Brně vedl se spolehlivým klidem dirigent Jan Štych.

Fotografie
Videoreportáž