Richard Wagner: TANNHÄUSER

Každé provedení opery Richarda Wagnera u nás je záležitost výjimečná. Jedno takové bylo možné zažít i letos v Litomyšli. S Wagnerem je pokaždé velká práce, ale nakonec se dá říct - stálo to za to!
Každé provedení opery Richarda Wagnera u nás je záležitost výjimečná. Jedno takové bylo možné zažít i letos v Litomyšli. S Wagnerem je pokaždé velká práce, ale nakonec se dá říct - stálo to za to!

Premiéry Wagnerových oper byly v 19. století často provázeny pískotem a nepochopením. První Wagner v Litomyšli byl vítán bušením kapek na plátěné zastřešení, ale také vřelým potleskem po každém dějství. Pravda, od premiéry uplynulo víc jak sto padesát let a časy se mění. Při premiéře v Drážďanech zpíval titulní roli mezi samými německými sólisty vynikající tenorista východočeského původu Josef Ticháček (rodák z Teplic nad Metují, kde mu teprve nedávno věnovali pamětní desku). Dnes je tomu obráceně - kvalitního hlavního představitele bylo nutné přivézt z Německa a ostatních rolí se zhostili nejlepší čeští a slovenští pěvci.

Samotný příběh rytíře Tannhäusera, který kolísá mezi smyslnou Venuší a duchovně založenou Alžbětou, účastní se zápasu pěvců a setkává se s průvodem poutníků směřujících do Říma, při koncertním provedení tolik nevyniknou. Jeden hezký „scénický" efekt ale přibyl - trubači, kteří ohlašují příchod hostů na hrad Wartburg stáli na zámeckých arkádách. A působivost Wagnerovy hudby neohrozí ani nepřízeň počasí. Tleskat po jednotlivých výrazných hudebních čísel se u Wagnera nedá - jednak by musel člověk tleskat opravdu každou chvíli a jednak je hudba komponovaná jako jednolitý proud, jako souvislý dramatický příběh.

text: Jindřich Bálek