EXTERNÍ KONCERT V ČESKÉ TŘEBOVÉ

Zdeněk Pololáník psal skladbu přímo pro tento koncert a zvolil záměrně staroslověnský text, aby jeho skladba nějakým způsobem korespondovala s Glagolskou mší Leoše Janáčka. A dá se říci, že jeho Chvalozpěv s ní svým způsobem koresponduje také hudebně. Biblické písně Antonína Dvořáka jsou pro basistu Richarda Nováka skladbou, která ho provází po celý život. A na jeho působivém, technicky jistém a hluboce prožitém podání to je znát. Janáčkova Glagolská mše pak doslova přeplnila chrámový prostor mohurným zvukem orchestru a opět skvěle připraveného Slovenského filharmonického sboru.

Zdeněk Pololáník psal skladbu přímo pro tento koncert a zvolil záměrně staroslověnský text, aby jeho skladba nějakým způsobem korespondovala s Glagolskou mší Leoše Janáčka. A dá se říci, že jeho Chvalozpěv s ní svým způsobem koresponduje také hudebně. Biblické písně Antonína Dvořáka jsou pro basistu Richarda Nováka skladbou, která ho provází po celý život. A na jeho působivém, technicky jistém a hluboce prožitém podání to je znát. Janáčkova Glagolská mše pak doslova přeplnila chrámový prostor mohurným zvukem orchestru a opět skvěle připraveného Slovenského filharmonického sboru.

Externí koncert se letos uskuteční v České Třebové. Kromě díla Antonína Dvořáka či Leoše Janáčka uslyší diváci také současnou duchovní hudbu. Brněnský hudební skladatel Zdeněk Pololáník interpretům přímo „ušil na míru" dílo, které v místním farním kostele představí poprvé.
Česká Třebová bude mít tu čest, že Vaše dílo uslyší ve světové premiéře. Můžete jej představit?
„Napsat novou skladbu pro festivalový koncert v České Třebové mi loni nabídl František Preisler starší. Nabídku jsem rád přijal a vzhledem k zařazené Glagolské mši jsem hledal vhodný staroslověnský text. Když mi bylo sděleno, že bude zpívat Simona Houda - Šaturová, rozhodl jsem se pro text chvalozpěvu Panny Marie a požádal o fonetický přepis Radoslava Večerku, skvělého odborníka, který mi již před lety připravil staroslověnský text pro skladbu Proglas. Také jsem využil velkého obsazení symfonického orchestru, které je v Janáčkově mši. Pro sólistku jsem napsal klavírní výtah, který je třeba k nastudování dříve, než dojde k orchestrálním zkouškám."

Sledujete přípravy koncertu? Byl jste přítomen na zkouškách?
„První provedení jsem svěřil do rukou živelnému talentu i zkušenostem Františka Preislera juniora. Nepochybuji, že se touto novinkou již zabývá a přijedu na zkoušky, bude-li třeba."

Jaký je Váš vztah k České Třebové, Litomyšli a východním Čechám vůbec?
„S pestrým a bohatým kulturním děním v České Třebové jsem se seznámil v loňském roce díky panu režisérovi Františku Preislerovi, vedoucímu Kulturního centra tohoto města. Založil tam novou tradici Mezinárodního varhanního festivalu, který nazval mým jménem a stal se jeho ředitelem. Úspěšný první ročník bude letos pokračovat. Krásné město Litomyšl, jeho památnosti i festivaly, musí akceptovat každý kulturní člověk. Město jsem poprvé navštívil již v mládí. Loni jsem se zúčastnil celovečerního koncertu z mé duchovní tvorby, která zazněla na sv. Václava v kostele Povýšení svatého Kříže. Východní Čechy mi nejsou neznámé. Mnohá místa jsem navštívil, na mnohé se dostala i moje hudba."

Mohou se na Vás návštěvníci festivalu těšit osobně? Chystáte se navštívit i jiná představení v rámci festivalu?
„Na koncert do České Třebové chci se svou ženou přijet. Festivalové koncerty sledujeme již mnoho let z rozhlasových a televizních přenosů. Jestli navštívíme ještě některý osobně, nevím. Rád vzpomínám na litomyšlské koncertní vystoupení Akademického pěveckého sdružení Moravan, jehož jsem byl členem již jako student konzervatoře. Doufám, že po letošní premiéře dostanou příležitost k festivalovému provedení i další moje skladby."

Zdeněk Pololáník (*1935)

Vystudoval brněnskou konzervatoř ve varhanní třídě prof. Josefa Černockého a skladatele a hobojisty Františka Suchého. Poté v rodném městě absolvoval ještě skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1957-1961) u profesorů Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Je autorem více než 700 hudebních děl, v nichž dominují skladby duchovní psané k praktickým liturgickým účelům i ke koncertnímu provedení. V roce 2001 byl na Velehradě oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje. -red-