Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021

Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst více
Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Na druhé premiéře se tleskalo i po některých ansámblech, zejména po nádherné scéně z 2. dějství „Ó klamné domnění," která patří k nepůsobivějším místům opery. Na jednoduché scéně se znovu rozehrál spor obou konšelů, který komentuje sbor venkovanů. Právě scény, kde se střídá několik hlasů, krátké árie, duety i celé ansámbly se sborem nejlépe svědčí o skladatelově důvtipu a invenci. A to, jak se „tajemství" pod přísahou šíří rychlostí blesku až je nakonec vyhlášeno rozhlasem - to je vtipný a výstižný portrét českého maloměsta.
Na druhé premiéře se tleskalo i po některých ansámblech, zejména po nádherné scéně z 2. dějství „Ó klamné domnění," která patří k nepůsobivějším místům opery. Na jednoduché scéně se znovu rozehrál spor obou konšelů, který komentuje sbor venkovanů. Právě scény, kde se střídá několik hlasů, krátké árie, duety i celé ansámbly se sborem nejlépe svědčí o skladatelově důvtipu a invenci. A to, jak se „tajemství" pod přísahou šíří rychlostí blesku až je nakonec vyhlášeno rozhlasem - to je vtipný a výstižný portrét českého maloměsta.Ale jsou zde i vážnější momenty. Hudba má na často lyrický charakter, což se zajímavě spojuje s komickými momenty. „Neboť pořád lyrika - to by unavilo - a pořád komika, to by zevšednělo," psala libretistka Eliška Krásnohorská Smetanovi a pokračovala: „Nenávidím komiku pouze pro zevnější okamžitý efekt vypočtenou, - hledám vždy v komice také onen hlubší humor, který má svůj kořen v záhadách citu, v nitru lidském, zrovna tak, jako skutečná tragika." A právě spojení vážného a vtipného, pravdivosti a nadsázky, humoru a vážnosti se potom vzácně podařilo hlavně v hudební řeči Smetanově. Někdy se kritizuje prostoduchost námětů, při bližším pohledu tu ale je mnoho životní hloubky a osobité skvělé muziky. Není tu tolik oslnivých árií, po kterých se v opeře tleská. Ale zde by bylo na místě tleskat po i těch ansámblech, což se párkrát stalo.
Z pohledu inscenačního i z pohledu jednotlivých výkonů se premiéra líbila Evě Přibylové, moderátorce rozhlasové stanice Klasik. „Na dnešní dobu příliš dlouhá a tématicky posunutá pohádková opera by zasloužila trochu přepracovat, aby mohla být převedena do dnešních dnů," svěřila se se svými pocity a nakonec zdůraznila: „Výkony ale byly určitě výborné a představení celkově moc pěkné."
Smetana moderně a přitom dobře
Vojtěch Stříteský po premiéře Tajemství přiznal, že ohlasy sbíral už dva roky.
„Po Braniborech v Čechách v roce 2004 přišla o rok později Prodaná nevěsta. Vyslechl jsem dost kladného, ale i dost záporného," přiznal dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský a dodal: „Také proto byl celý tento projekt velkou sázkou do loterie." Inscenace se připravovala prakticky během jednoho týdne. V Litomyšli probíhaly hlavní zkoušky. „Když jsem slyšel názory lidí, kteří se přišli jen tak ze zvědavosti podívat na zkoušky, zařekl jsem se, že tam nebudu raději vůbec chodit," svěřil se se svými pocity před premiérou Vojtěch Stříteský. Po provedení Smetanovy opery prohlásil: „Jsem nesmírně šťastný, opakuji šťastný, že ta inscenace je velmi dobrá. Už poznám, kdy lidé tleskají ze zdvořilosti, kdy se jim něco líbí a kdy jsou nadšeni. Tady to bylo něco mezi tím ‘líbí' a ‘nadšeni'. Dalo se mezi obecenstvem, opouštějícím po premiéře hlediště, vidět i několik obličejů lehce zklamaných, je ale třeba zdůraznit výborné hudební nastudování, skvělé pěvecké výkony, krásné kostýmy, které inscenaci doopravdy sedly. Skvělá byla i scéna. „Nesmíme zapomínat, že máme třetí tisíciletí a už se nebudou opakovat domečky, věžičky, stromečky, protože se to dá znázornit modernějším způsobem," zhodnotil tento aspekt představení dramaturg festivalu a poděkoval všem, kteří se podíleli na přípravách inscenace: „Ukázalo se totiž, že Smetana v Litomyšli se dá udělat dobře a moderním způsobem."
Provedení inscenace Smetanovy opery Tajemství členy souboru Opery Národního divadla pochválil také hudební kritik a publicista Jiří Černý. Překvapila jej především scénografie a režie. „Moc se mi líbil začátek, úplně prázdné jeviště a jen dvě židle proti sobě. Okamžitě je vidět symbol toho rodového sváru. Naplnilo se to, co jsem očekával. Prostor je tu nikoliv pro nábytek, ale pro mezilidské vztahy," řekl nám po skončení druhého dějství.
Příjemně překvapen byl výkonem Pavla Černocha v roli Vítka. „Když je tenor mladý, má výšky, je štíhlý a vysoký, tak to je vždycky nezvyklé," hodnotil. Velice dobře podle něho ztvárnil Bonifáce Luděk Vele. Také scenérie s neonovými světly mu připadá velmi nápaditá a dokonce soudí, že ze všech inscenací Tajemství, které kdy viděl, je tato nejen nejmodernější, ale také nejpěknější. „Je tam dostatečný prostor pro Smetanovu hudbu i pro Elišku Krásnohorskou. Osobně si myslím, že to je její nejhezčí libreto. Výhradu mám trochu k milostné árii Boženky, kde kvůli choreografii dostatečně nevyzní obrovská lyričnost a erotický náboj scény. Tady se vždy ukazuje rozdíl mezi Smetanou a Dvořákem. Oba psali krásnou hudbu, ale když šlo o erotiku, tak tam byl Smetana více doma," říká s úsměvem.
Ve třetím dějství je zásadní inscenační problém, kudy vyleze Kalina z podzemní chodby. Inscenátoři to vyřešili pecí, přičemž scéna zůstala v zásadě pořád volná. Také to Jiří Černý vnímá pozitivně, stejně jako fakt, že všichni dozpívali ve skvělé formě.
„Přiznám se, že jsem měl slzy v očích. Je to trochu směšné, Tajemství znám zepředu, zezadu. Vždycky když se ty správné dvojice dostanou k sobě, dojímá mě to. Smetana to napsal opravdu krásně," uzavírá.
Pavel Černoch - nový „objev"
Velkým překvapením premiérové inscenace Tajemství se stal Pavel Černoch v roli Kalinova syna Vítka. Zaujal i publicistu Jiřího Černého. „Pavla Černocha jsem poprvé viděl v Donu Pasqualovi, což je klasická italská opera. Hned jsem se zajímal, kdo to je. Potěšilo mě, že se učí zpívat v Itálii, protože to je na hlase slyšet. Dnes jsem si ověřil, že v době Smetany tady byla celá řada italských zpěváků, a proto se tehdy spoléhal na to, že všechno, co napíše do partitury, dokážou zpěváci přesně zazpívat. Pavel Černoch to bezezbytku splnil," říká uznale Černý.