KONCERT NA PŘÁNÍ - NEJSLAVNĚJŠÍ ORATORNÍ SBORY

Jedenáct autorů a výběr z dvanácti většinou velmi slavných duchovních děl pro sbor a orchestr - to byl letošní koncert na přání. Jako přídalek provedl Český filharmonický sbor Brno za doprovodu Filharmonie Brno Mozartovo mystické Ave verum corpus. Byla to také cesta hudbou tří stylových období. Začínalo se dvěma mistry baroka, Bachem a Händelem, a hudbou, která často zní o Vánocích. Ať už to jsou rozjásané trubky ze začátku Vánočního oratoria nebo pastorálně laděné úvodní pasáže z Mesiáše. Oba mistry klasicismu reprezentovalo Credo z rané Mozartovy Mše C-dur, kde se několik členů sboru ujalo i sólových partů, a dvě části oratoria Stvoření Josepha Haydna, jehož námět vychází ze starozákonní knihy Genesis. První část uzavřelo velebné Kyrie, úvodní část ze Mše Es-dur, které kromě nádherné melodie upoutalo také sólovými hlasy pozounů.

Jedenáct autorů a výběr z dvanácti většinou velmi slavných duchovních děl pro sbor a orchestr - to byl letošní koncert na přání. Jako přídalek provedl Český filharmonický sbor Brno za doprovodu Filharmonie Brno Mozartovo mystické Ave verum corpus. Byla to také cesta hudbou tří stylových období. Začínalo se dvěma mistry baroka, Bachem a Händelem, a hudbou, která často zní o Vánocích. Ať už to jsou rozjásané trubky ze začátku Vánočního oratoria nebo pastorálně laděné úvodní pasáže z Mesiáše. Oba mistry klasicismu reprezentovalo Credo z rané Mozartovy Mše C-dur, kde se několik členů sboru ujalo i sólových partů, a dvě části oratoria Stvoření Josepha Haydna, jehož námět vychází ze starozákonní knihy Genesis. První část uzavřelo velebné Kyrie, úvodní část ze Mše Es-dur, které kromě nádherné melodie upoutalo také sólovými hlasy pozounů.

Český filharmonický sbor Brno míří do Japonska

Český filharmonický sbor z Bma v Koncertu na přání ve středu 28. června na II. zámeckém nádvoří opět potvrdil, že patří k nejlepším v republice. Přitom jde o sbor poměrně mladý - vznikl před patnácti lety.

Prozradí nám jeho sbormistr Petr Fiala onen recept na úspěch?
V Brně byla vždycky kvalitní sborová líheň a tak myšlenka založit profesionální koncertní sbor na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1990 totiž existoval jen v Praze, na Moravě dosud žádný nebyl. Podařilo se během roku shromáždit kvalitní zpěváky, hlavně absolventy konzervatoře a akademie.

A onen recept?
Sbor především velice usilovně pracuje a má hodně příležitostí u nás i v zahraničí. S těmito přiležitostmi přibývá i kvalita, spolupracujeme s orchestry po celém světě. V tom všem se odráží náročná práce celého sboru. Pokud nejsme na cestách, zkoušíme každý den, ročně odzpíváme kolem 90 koncertů, za 15 let existence jsme natočili 56 kompaktních disků, z nichž většinu v zahraničí, protože dnes je o nás větší zájem za hranicemi republiky. U nás se bohužel v kultuře odráží především ekonomické problémy."

Vždyť je sbor v současné době ve vrcholné umělecké formě...
„Jistě, existenčně už je to ale horší. Fungujeme jako obecně prospěšná společnost, nejsme tedy příspěvkovou organizací a to přináší určité ekonomické problémy. I kdybychom se uzpívali k smrti, tak si na sebe nevyděláme. Potřebujeme dotace - podporuje nás Město Brno, Jihomoravský kraj a ministerstvo kultury, ale to dá dohromady 50 procent potřebného objemu prostředků, a tak musíme skutečně hodně pracovat, abychom se uživili."

Příští rok máte letět na turné do Japonska. S jakým repertoárem?
„V Japonsku máme zpívat se Státní filharmonií Brno Janáčkovu Glagolskou mši a Martinů oratorium Gilgameš. To byl požadavek japonské strany. Je to dokonce součástí větší akce. Festival, který připravují japonští pořadatelé, se bude konat i na několika místech Evropy - ve Španělsku, Portugalsku a ve Francii."

Jste rovněž hudebním skladatelem. Máte vůbec ještě čas na vlastní tvorbu, na komponování?
„Bohužel už píšu strašně málo. Sbor mě natolik pracovně pohlcuje, že na komponování čas nezbývá. Samozřejmě mě to mrzí, ale není jiné cesty. Naposledy jsem napsal pro svůj sbor a filharmonii k mým šedesátinám, tedy před čtyřmi lety, jedno oratorium Regina Coeli.
Od té doby jsem neměl čas komponovat, protože moje prázdniny se smršťují, máme dovolenou zhruba tři, čtyři týdny. Loni jsme měli dokonce jen čtrnáct dní a v roce 2004, v Roce české hudby, jsme neměli dovolenou vůbec. Jezdili jsme tehdy po světě a měli jsme tak úžasné štace, jako s londýnskými filharmoniky s Glagolskou mší v Albert Royal Hall v Londýně - a cappellové koncerty jsem dirigoval sám. Takže s tou kompoziční činností je to u mě hodně špatné. Říkám si, že až půjdu do důchodu, začnu zase skládat."

Vychováváte mladé pěvce. Máte radost z toho, že mohou studovat a poté se uplatnit v zahraničí?
Je skvělé, že sbor je mladý a ambiciozní. Objevuje se tam řada zpěváků, kteří pokračují i v solové dráze a dnešní koncert je toho důkazem. Slyšeli jsme v něm čtyři naše členy jako solisty. Jsou v něm tedy tak kvalitní zpěváci, kteří jsou schopni vystupovat i sólově, což se jim snažím umožňovat. Řadu projektů, které realizujeme, děláme tak, že nepoužíváme operní zpěváky, ale v koncertním repertoáru používám svoje členy, kteří na to mají pěvecké dispozice."

Dnešní koncert se koná na nádvoří zámku. Neinspiruje Vás toto prostředí i k využití jeho arkád?
Stálo by to za úvahu, protože máme dokonce v repertoáru skladby, které by s tím počítaly. Jednu z nich máme natočenou i na CD a často ji provozujeme v zahraničí - Nářky Jeremiáše od renesančního mistra Jakoba Gala - Handla. To jsou nádherné dvojsborové věci, kdy každý sbor stojí na jedné arkádě. Stereofonně zpívají buď společně nebo střídavě. Naposledy jsme ho provedli ve Francii na našem a capelovém koncertě. V Čechách jsme je dělali v Olomouci v kostele Panny Marie Sněžné, kde tato možnost je, a na telčském zámku. Mělo to tam veliký ohlas."

A kdy to bude v Litomyšli?
„To záleží na litomyšlských organizátorech..."

(S Petrem Fialou rozmlouvali Eva Malínková a Ivan Hudeček )
text: Ivan Hudeček