Všechny stars české verze muzikálu Jesus Christ Superstar se nakonec sešly v Litomyšli. A každý si tu mohl najít ten svůj hit. Dan Bárta předvedl v partu Jidáše bezkonkurenční pěvecké i improvizační schopnosti. Bára Basiková byla opět přesvědčivou Máří Magdalenou a Kamil Střihavka Ježíšem. Nepřehlédnutelná byla i skupina Ježíšových protihráčů: Piláta, Kaifáše, Annáše a Heroda. Nadšen byl i přítomný autor českého textu Michael Prostějovský a samozřejmě dirigent František Preisler, pro kterého je tento muzikál velkou životní kapitolou.

 

Všechny stars české verze muzikálu Jesus Christ Superstar se nakonec sešly v Litomyšli. A každý si tu mohl najít ten svůj hit. Dan Bárta předvedl v partu Jidáše bezkonkurenční pěvecké i improvizační schopnosti. Bára Basiková byla opět přesvědčivou Máří Magdalenou a Kamil Střihavka Ježíšem. Nepřehlédnutelná byla i skupina Ježíšových protihráčů: Piláta, Kaifáše, Annáše a Heroda. Nadšen byl i přítomný autor českého textu Michael Prostějovský a samozřejmě dirigent František Preisler, pro kterého je tento muzikál velkou životní kapitolou.

Dirigentem muzikálu Jesus Christ Superstar je František Preisler mladší. Nechybělo mnoho a stal se muzikálovým zpěvákem.„To je pravda, protože v roce 1992 jsem udělal konkurz na roli Mária v pražské inscenaci muzikálu Les Misérables (Bídníci), který se hrál tři měsíce ve Vinohradském divadle. Nakonec jsem v něm ale nehrál, protože jsem měl zrovna před maturitou na brněnské konzervatoři a mým pedagogům se zdálo, že bych víc dojížděl do Prahy na zkoušky, než studoval. V roce 1994 jsem hudebně nastudoval představení muzikálu Andrewa Lloyda-Webbera a Tima Rice Jesus Christ Superstar." „Při práci na téhle rockové opeře jsem si znovu ověřil slova mého velkého muzikantského vzoru Leonarda Bernsteina," pokračuje F. Preisler, „který říkal, že hudba je buď dobrá nebo špatná. Myslím si, že pokud na to člověk má, měl by zkusit v životě všechno. Nemyslím to samozřejmě doslova, protože jsou určité limity, které člověk nemůže překročit. Práce na Ježíšovi mne ale nasměrovala k tomu, čemu se věnuji dodnes. Působení ve světě vážné hudby si vyvažuji výlety do světa populární hudby, swingu nebo muzikálu. Takové výlety jsou neskutečně krásné a já jsem moc rád, že mne při nich doprovází jeden z nejlepších muzikantů u nás, někdejší člen Orchestru Ladislava Štaidla a dnes člen Velkého orchestru paláce Žofín, můj učitel a přítel, trumpetista Václav Týfa," pro časopis Šťastný Jim řekl Preisler. V další části rozhovoru se znínil o premiérovém uvedení jednoho ze stěžejních děl Andrewa Lloyda-Webbera v České republice. „V polovině 90. let jsem byl požádán, abych v Rudolfinu na počest mého dirigentského vzoru pana Zdeňka Košlera premiérově uvedl Requiem A. Lloyda-Webbera, které napsal pro svou někdejší manželku Sarah Brightmanovou a svého přítele, operního tenora Placida Dominga. Pro tenorový part jsem tenkrát vybral Lea Mariana Vodičku a pro part sopránový Lucii Bílou, která tak poprvé vstoupila do světa vážné hudby a rozšířila tak své repertoárové spektrum. Lucie se toho zprvu velmi bála, půl roku jsme na nastudování tohoto nesmírně náročného partu pracovali a já jsem dneska rád, že jsme se do toho tenkrát pustili. Od té doby s Luckou spolu stabilně spolupracujeme a už jen málokdo ví, že árie Pie Jesu, která dnes patří k pilířům repertoáru Lucie Bílé, pochází právě z Requiem Andrewa Lloyda-Webbera."