PUTOVALI HUDCI I. – CZALDY-WALDY QUARTET

Putovali hudci, hudební putování po Zakarpatské Rusi, východním Slovensku i Moravě a také putování od jednoho stylu k druhému a mezi různými lidskými příběhy. Koncertem Czaldy Waldy kvartetu provázel jeho umělecký vedoucí Aleš Mrázek - nejprve uvedl trojicí písní z Východního Slovenska, následovala píseň líčící trudný život alkoholika na Ukrajině - a možná nejen tam. Pak píseň „Des´ byv, Ivane?" údajně ve stylu ukrajinského techna a jedna píseň ve stylu ukrajinského rapu a jako deváté číslo ukrajinský bigbeat. V desáté písni se pětice muzikantů pomyslně vrátila domů, podle slov moderátora „do Husovy u Brna, Újezdu u Brna, Žabovřesk u Brna a Olomouce u Brna..." A pak opět Zakarpatská Ukrajina, tentokrát vězeňská píseň Skřivánek, a střední Slovensko a píseň Ach bože můj. Předposlední píseň „Žena moja, neplet´ že ty" měla vystihovat česko-slovenské přátelství a poslední moravská se jmenovala Janičko, žltovlas a byla na slova „Mamky sa nebojim a o tebe stojim, jen sa moja duša zlých jazyků bojim..."
Putovali hudci, hudební putování po Zakarpatské Rusi, východním Slovensku i Moravě a také putování od jednoho stylu k druhému a mezi různými lidskými příběhy. Koncertem Czaldy Waldy kvartetu provázel jeho umělecký vedoucí Aleš Mrázek - nejprve uvedl trojicí písní z Východního Slovenska, následovala píseň líčící trudný život alkoholika na Ukrajině - a možná nejen tam. Pak píseň „Des´ byv, Ivane?" údajně ve stylu ukrajinského techna a jedna píseň ve stylu ukrajinského rapu a jako deváté číslo ukrajinský bigbeat. V desáté písni se pětice muzikantů pomyslně vrátila domů, podle slov moderátora „do Husovy u Brna, Újezdu u Brna, Žabovřesk u Brna a Olomouce u Brna..." A pak opět Zakarpatská Ukrajina, tentokrát vězeňská píseň Skřivánek, a střední Slovensko a píseň Ach bože můj. Předposlední píseň „Žena moja, neplet´ že ty" měla vystihovat česko-slovenské přátelství a poslední moravská se jmenovala Janičko, žltovlas a byla na slova „Mamky sa nebojim a o tebe stojim, jen sa moja duša zlých jazyků bojim..."

Videodokument


Aleš Mrázek je také autorem většiny úprav původních předloh do podoby „etnošansonů" a jak říká, hledají se v archivech a pak se s nimi vydává na koncerty do míst, odkud původně pocházejí - a s velkým úspěchem. Staročeský tanec „czaldy waldy" doložený ve 14. století má svůj druhý život jako jméno souboru s violoncellem, kytarou, violou, flétnou a zpěvačkou... Je vítaným hostem na festivalech všech žánrů a pod širým nebem v respiriu Pedagogické školy na Smetanově Litomyšli měl velký úspěch a vřelý ohlas.

text: Jindřich Bálek