Otmar Mácha: ZVÍŘÁTKA A LOUPEŽNÍCI, Jiří Teml: CÍSAŘOVY NOVÉ ŠATY

 Představení dětských oper naplnilo sál Lidového domu v Litomyšli právě tím publikem, pro které jsou určeny. Menší děti stály na sedadlech vedle rodičů, mnohé další seděly v předních i zadních řadách. A potvrdilo se, že tajemné spojení hudby a divadla působí na všechny.
 Představení dětských oper naplnilo sál Lidového domu v Litomyšli právě tím publikem, pro které jsou určeny. Menší děti stály na sedadlech vedle rodičů, mnohé další seděly v předních i zadních řadách. A potvrdilo se, že tajemné spojení hudby a divadla působí na všechny.

Jak Otmar Mácha, tak Jiří Teml přitom byli při komponování na publikum docela nároční. Jejich hudba nejsou žádné jednoduché dětské písničky, ale prokomponovaný a uzavřený tvar, ve kterém jde děj neustále dopředu. S televizními pohádkami se to prakticky nedá srovnávat. V Máchově opeře, která je doprovázena klavírem, připomínají jednotlivá zvířátka některé lidské charaktery. A v opeře Císařovy nové šaty jde Jiří Teml a libretista Jan Tůma ještě dál - až k aktualizacím na současnou dobu a parodii na lidskou ješitnost, pokrytectví a vypočítavost. To vše je nejen hráno a zpíváno, ale ztvárněno divadelně v režii Elišky Hrubé-Toperczerové. Důležitou roli tu má také miniaturní orchestr.
Jak říká sbormistr Kühnova dětského sboru Jiří Chvála, tvorba skladatelů 20. století je pro ně nepostradatelnou součástí repertoáru. Hudba starších stylových období je málokdy komponována přímo pro dětské hlasy a musí se sáhnout k úpravám. Řada soudobých autorů naopak zná dětské hlasy velmi dobře a skládají pro ně často a rádi. Například spolupráce Kühnova dětského sboru s Jiřím Temlem začala kantátou Ptačí rozhlásek už v roce 1980.

text: Jindřich Bálek