Smetanova Litomyšl
Národní festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
63. ročník Národního festivalu
10. června - 6. července
Zveřejnění programu
17. května 2021
Zahájení předprodeje
26. května 2021

Na Smetanovu Litomyšl...
na doprovodné akce...

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Číst více
Již od roku 1946 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký festival klasické hudby Smetanova Litomyšl.

Litomyšl se může pochlubit starou i současnou architekturou, bohatým spolkovým životem, ale přitom stále ještě poklidným během. Litomyšl zkrátka přináší úlevu a odpočinek duši.

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.
Námět, který mají posluchači v povědomí hlavně díky básni Vítězslava Nezvala, dostal u Pucciniho podobu velké romantické opery „plné zoufalé vášně". Ale nejen to - příběh je rozehrán s mnoha postavami a řadou menších zápletek. Hudba působí melodickými linkami, ale často mění náladu, je kontrastní a velmi „akční".
Námět, který mají posluchači v povědomí hlavně díky básni Vítězslava Nezvala, dostal u Pucciniho podobu velké romantické opery „plné zoufalé vášně". Ale nejen to - příběh je rozehrán s mnoha postavami a řadou menších zápletek. Hudba působí melodickými linkami, ale často mění náladu, je kontrastní a velmi „akční".
Operní soubor z Ostravy přijel s italským dirigentem Alessandrem Sangiorgim a několika hostujícími sólisty. Při prvním provedení zpívala Manon Tatiana Teslia a beznadějně zamilovaného rytíře des Grieux Luciano Mastro. Boháče Geronta, kterému na konci prvého dějství v této reřii dokonce nasadí zlaté parohy, zpíval Slovák Martin Grubaľ. Důležitou roli v opeře má sbor, který je v této inscenaci rozehrán do desítek různých postav a malých hereckých epizod. To je třeba jak v prvním, tak v druhém dějství. Jak řekl režisér Michael Tarant, nechtěl pracovat se sborem jako s masou zpěváků, ale jako se skupinou individualit.
Slavné lyrické intermezzo, které uvádí třetí dějství má částečně jevištní podobu, kde se hlavní hrdinové pohybují mezi vojáky a strážníky. Závěrečné dějství opery se v originále odehrává uprostřed pouště, ale někdy se inscenuje jako lidmi opuštěná periferie. A tak je tomu i zde. Pro představitele hlavních rolí je obtížné už tím, že celé čtvrté dějství tvoří jeden jediný duet. Během něj se na scéně objevují i další postavy předchozího děje, ale už jen jakoby ve vzpomínkách či halucinacích.