Historie festivalu Smetanova Litomyšl (11)

Průlom do tradice Smetanovy Litomyšle jako hrom! Ano,třicátý ročník přinesl poprvé v historii festivalu inscenaci světové opery.

1988

Národní divadlo přivezlo Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta. Jak představení ukázalo, nerozuměli Mozartovi kdysi jenom jeho Pražané, ale po mnoha letech i Litomyšlané. Nerozuměl mu však Svatý Petr, celý večer hrozil déšť, třikrát sprška přišla, ale pokračovalo se po přerušení dál. Však také představitel Figara Pavel Horáček v přestávce před posledním jednáním pro televizi řekl, že chtějí "Figarku" za každou cenu dohrát. Nakonec to přece jen nevyšlo, pár minut před koncem se spustil pořádný lijavec a závěrečný ansámbl už diváci neslyšeli. Ale to již bylo rozhodnuto, Figaro si svou Zuzanku už vzal. Tu zpívala Jitka Soběhartová, Hraběnku Zuzana Pavlová a hraběte Almavivu Jaroslav Souček, i když byl původně ohlášen Tuček nebo Zítek, tehdejší barytonové jedničky.
Před zahájením Dvořákova Jakobína zůstalo divákům utajeno malé drama, když se porouchal nástroj nutný k úvodní sborové scéně v kostele ("Své hlavy v prachu skláníme"). Na poslední chvíli se náhradní harmonium podařilo sehnat. Hrálo se v amfiteátru se sólistickým obsazením oproti roku 1977 omlazeným, což bylo po jedenácti letech pochopitelné. Bohuše zpíval Pavel Červinka, Jiřího Jan Markvart, Terinku Daniela Šounová, Pukrabího Bohuslav Maršík, Julii Jadwiga Wysoczanská. Zkušený Antonín Švorc si zazpíval Adolfa. Mimochodem, s prezentací této vysloveně negativní postavy (chce se neoprávněně jako synovec hraběte zmocnit jeho panství) byly problémy za německé okupace. Nebylo tehdy samozřejmě možné, aby se tento padouch jmenoval Adolf, takže pokud se vůbec Jakobín někde mohl hrát, musela se postava přejmenovat na Rudolfa z Karasova.
Smetana byl v tomto ročníku zastoupen pouze koncertem z oper ve Smetanově domě. Účinkovali v něm Daniela Šounová, Jan Markvart, Jiří Ceé, Bohuslav Maršík a sólista sboru Jaroslav Prodělal.

1989

Přijelo Brno a další překvapení: Giuseppe Verdi na Smetanově Litomyšli! Nevíme, zda se Nejedlý obrátil v hrobě, ale jistě k tomu neměl daleko. Soubor uvedl méně známou operu Simone Boccanegra s Pavlem Kamasem v titulní úloze. Dále zpívali Richard Novák (Fiesco), Richard Haan (Paolo Alibiani), novinkou bylo též obsazení argentinské pěvkyně Marthy Collalilo do role Amélie Grimaldi. První zahraniční sólistka na litomyšlském jevišti!
Hrál se ještě Martinů a jednoaktovka Veselohra na mostě (Jan Hladík, Anna Barová, Vladimír Chmelo, Jaroslava Janská, Vladimír Krejčík) a také Janáček, ne ovšem opera, ale jeho Říkadla. Zazpívali je Daniela Opravilová, Zdeněk Šmukař, Daniela Suryová, Vladimír Chmelo a další.
Končilo se Prodanou nevěstou, v roli Jeníka s Leo Marianem Vodičkou. Ten si zde tuto roli zazpíval už před pěti lety s pražským souborem, tentokrát měl ale brněnskou Mařenku - Natálii Romanovou. V úloze Kecala se představil Josef Klán, Vaška zpíval Zdeněk Šmukař. Dnešní přední náš barytonista Vladimír Chmelo začínal skutečné od píky a v této inscenaci zpíval roličku Indiána. Lze říci, že poslední ročník před Listopademse docela vydařil.

1990

Všechno se změnilo a nové podmínky se promítly i do organizace festivalu. Hned sehnat sponzory, to byl zpočátku problém, a přesto bylo nutno se vypořádat s tím, že od pořadatelů se bude vyžadovat finanční soběstačnost. Nový tým organizátorů zpočátku řešil více nežli repertoár to, jak v nových poměrech vůbec přežít. I tento mezník se podařilo překonat a za dva roky se Smetanova Litomyšl rozjela do velikosti až nevídané.
Ale zpět k onomu kritickému ročníku. S programem nebyl problém. Přijelo pražské Národní divadlo se dvěma operami. Po úspěchu Figarovy svatby v minulém ročníku opět Mozart, a sice Kouzelná flétna. V amfiteátru bylo provedení opravdu kouzelné. Objevili se někteří noví sólisté - Helena Zachatová jako Královna noci, Jiřina Marková coby Pamina, pěvec s asi nejhlubším basem u nás Jiří Kalendovský v roli Sarastra a Jitka Soběhartová se Zdeňkem Harvánkem (Papagena a Papageno).
Inscenace Libuše z roku 1983 měla u nás svoji derniéru. V titulní roli opět Libuše Macháčková-Hrubá, Přemysla zpíval Jaroslav Souček, bratry Chrudoše a Šťáhlava Luděk Vele a Miroslav Kopp, Radovana Pavel Červinka a Lutobora Jaroslav Horáček. U něho bych se krátce zastavil, byl totiž vždy nejváženějším a nejčastějším hostem z řad sólistů u našeho stánku pro divadlo.
Zde už zmiňovaný kolega z obsluhy Jarda Moták se může pochlubit zajímavou vzpomínkou. Pár měsíců po tomto ročníku navštívil Prahu a u Národního divadla potkal právě Jaroslava Horáčka. Už se chystal jej uctivě pozdravit, když Mistr Horáček jej předešel slovy: "Litomyšl přijela do Prahy!" a dále na Národní třídě svým basem hlaholil: "Pane vrchní od stánku, nebylo by tam jedno pivečko?!" Takže popularita byla oboustranná.

1991

Dalibor přiletěl aerotaxi! Tak zněly titulky v dobovém tisku. Účinkoval totiž soubor Janáčkovy opery brněnského divadla a představitel titulní role Leo Marian Vodička byl v té době smluvně vázán v Mnichovské opeře. Tehdy nejlepší (a možná jediný) představitel této úlohy u nás nemohl chybět a skutečně přiletěl do Vysokého Mýta na letiště, kde už na něho čekalo auto. Odzpíval svou parádní roli a odletěl zpátky do Mnichova.
Hrálo se opět v netradičním amfiteátru, krále Vladislava zpíval pozdější přemožitel kanálu La Manche Richard Haan (ještě o tom bude řeč), Miladu Hana Málková, Žalářníka Josef Klán, Jitku Jaroslava Janská.
Na programu bylo původně i dost očekávané oratorium Antonína Dvořáka Svatá Ludmila, leč pořadatelé míní a počasí mění. Provedení překazil trvalý déšť.
Před kamerami České televize se hrál Bohuslav Martinů, jeho čtyřdílná opera Hry o Marii. Bůh ví proč - pokud vím - nikdy tento záznam nereprízovali. Představení mělo u publika velký úspěch. Toto dílo má několik desítek sólových rolí, takže se na jevišti vystřídali snad všichni od koloratorního sopránu Magdy Kloboučkové (Mariken) až po profundní bas Richarda Nováka (Kovář). Jen pro úplnost, jednotlivé díly se jmenují Panny moudré a pošetilé, Mariken z Nimégue, Narození Páně a Sestra Paskalina.

Diplomaté dnes přijíždějí do Litomyšle, s manželkami si vyjdou v noci do zahrad

13.6.2008 Svitavský deník str. 2 Svitavsko
IVETA NÁDVORNÍKOVÁ

Litomyšl/ Dnes navštíví město čtyřicet velvyslanců ze zemí celého světa, které mají v České republice konzuláty. Do Litomyšle dorazí s manželkami a nepůjde o ryze pracovní pobyt, ale spíše společenskou událost roku.
Mezi velvyslanci nebude chybět zástupce Vatikánu, Kuvajtu, Mongolska, Filipín nebo Venezuely. "Nepřijedou v oblecích a autech s vlaječkami. Do Litomyšle dorazí v autobusech a v turistickém oblečení. Je to mimořádná událost, která se blíží svým významem setkání sedmi prezidentů v roce 1994," uvedl Jan Pikna, ředitel festivalu Smetanova Litomyšl. Diplomaté přespí v hotelu Zlatá hvězda a v sobotu se vydají do Pardubic na dostihy.
Pro velvyslance je připraven minikoncert v zámeckém divadélku, prohlídka zámecké expozice včetně ochutnávky vína Chateau Litomyšl, které zraje v zámeckém sklepení. Navíc zažijí večerní procházku Klášterními zahradami. "Chtějí zažít atmosféru festivalu, ale ten v době jejich návštěvy ještě nebude. Uvidí jedině zastřešení nádvoří. Hlavním bodem programu bude však vernisáž velké výstavy Josefa Váchala "Mezi Bohem a Ďáblem" v zámeckém pivovaru," dodává Jan Pikna.
Pracovní cestu velvyslanců organizuje ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se společností Smetanova Litomyšl, městem a Pardubickým krajem. Politici navštíví během své cesty také Kutnou Horu.

Region| Východní Čechy

Střípky festivalu

Premiéra, tři opery a balet

NÁRODNÍ DIVADLO představí novou Prodanou nevěstu.

Smetanova Litomyšl má v programu vždy několik "velkých" inscenací oper. Letos si návštěvníci mohou vychutnat hned čtyři, z toho jednu v novém nastudování. A navrch se ještě mohou vypravit na baletní představení. "Vrchol bude již na začátku, začínáme Libuší, o dva dny později zazní Prodaná nevěsta," řekl ředitel festivalu Jan Pikna.
V titulní úloze Libuše vystoupí Eva Urbanová za doprovodu souboru opery pražského Národního divadla. Smetanova Libuše, zpracovávající mytický příběh o bájné české kněžně, která věští slávu českému národu, je nerozlučně spjata s českými dějinami i dějinami pražského Národního divadla. Diváci uvidí zpracování, jehož délka je tři hodiny a třicet minut.
Národní divadlo také chystá speciálně pro Smetanovu Litomyšl novou inscenaci premiéry Prodaná nevěsta v režii Magdaleny Švecové. Ta má za sebou inscenace Donizettiho Dona Pasquala a Mozartovy Figarovy svatby v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Hudební interpretace a nastudování se ujme slovenský dirigent Ondrej Lenárd.
V pondělí 23. června přiveze Státní opera Praha nastudování díla Giuseppe Verdiho Nabucco. Verdimu, inspirovanému biblickým námětem, se podařilo vytvořit velmi sugestivní dílo. V libretu ho nejprve zaujal začátek žalmu 136, který v překladu znamená "Leť, myšlenko, na zlatých křídlech...", a inspiroval ho ke spontánní kompozici sboru. Celou operu dokončil během několika týdnů. Vášnivá hudba díla, pojednávajícího o osvobození Židů z babylonského zajetí, plně korespondovala s náladou obyvatelstva, zaujatého touhou po osvobození z rakousko-habsburské moci a sjednocení Itálie.
Janáčkova opera Národního divadla v Brně pak uvede Lazebníka sevillského. Slavný titul stylově nastudoval italský tým pod vedením režiséra Sandra Santilla. Premiéra začíná v Janáčkově divadle v devatenáct hodin. "Vše se odvíjí od protagonisty, každý pěvec má jiné pojetí humoru," poznamenal režisér, který už populární operu nastudoval po světě šestkrát. Divadelníci slibují tradiční podívanou, která se bude blížit duchu komedie dell'arte.
Dramaturgyně Patrice Částková připomněla, že zcela první provedení Lazebníka sevillského v roce 1816 provázela v Římě neuvěřitelná smůla. "Rossiniho přivítal pískot, tenor měl při serenádě rozladěnou kytaru, představitel Basilia zakopl a rozbil si nos a přes jeviště proběhla vyděšená černá kočka. Nakonec lidé házeli i shnilá rajčata," řekla Částková.
I přes počáteční nezdar se Lazebník sevillský stal jednou z nejslavnějších oper a Rossini, jenž žil v letech 1792 až 1868, jedním z nejžádanějších skladatelů své doby. V Itálii určoval i trendy v odívání a uznání vyšších kruhů mu zajistily také jeho kuchařské recepty.
Zastoupeny však budou i další hudební formy. Klasický balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva uvede Národní divadlo v Brně, velká oratorní díla zastoupí Requiem Antonína Dvořáka s Dagmar Peckovou a Českou filharmonií.

Lístky ještě jsou, ale zbývá jich jen 400