Litomyšl pustošila vichřice, město zůstalo bez elektřiny

27.6.2008 Svitavský deník str. 1 Titulní strana
MAGDALENA NAVRÁTILOVÁ

Nejpostiženější z celého okresu je Litomyšlsko. Řádění se nevyhnulo Svitavám a Poličce. Vichřice za sebou nechala popadané stromy, poškozená auta, srolované střechy a vytrhané sloupy vedení.

Litomyšl/ Přírodní živel ve středu večer postihl svitavský okres. Nejvíce zasáhl Litomyšlsko a Poličsko. Kalamitní stav ochromil dopravu. Vytrhané sloupy elektrického vedení přerušily dodávku energie. Lidé v Litomyšli zůstali bez proudu i včera ráno.
"Po obloze se valily obrovské černé mraky. Tušili jsme, že přijde něco hrozného," přirovnává zážitek ze středečního večera ke katastrofickému filmu Jaroslav Sodomka, který se stará o bezproblémové parkování vozidel návštěvníků Smetanovy Litomyšle. Festival předčasně řádění živlů ukončilo. V padesátileté historii takovou kalamitu nikdo nepamatuje.
Zklamaní byli všichni, kteří přijeli na Bernsteinovu Kadiš, protože druhá půlka měla být vyvrcholením koncertu. Tři Japonky vyhnal déšť, stejně jako další návštěvníky do zámeckého pivovaru.
Pořadatelé Smetanovy Litomyšle svolali okamžitě krizový štáb. "Zažili jsme velké bouřky, ale to, co se přihnalo ve středu večer od Pardubic, jsme tady ještě nezakusili," srovnával zkušenosti s předchozími výkyvy počasí místopředseda správní rady Radomil Kašpar. "Jeden muž si pohmoždil při pádu prst. Popadaly stromy v parku a kolem silnice. Auta jsou rozbitá, tak se budeme snažit lidem pomoci," popisuje kalamitní stav Radomil Kašpar.
"Při té hrůze byla příroda s načasováním poněkud milosrdná. Kdyby to přišlo o pět minut dříve, než začala přestávka, tak by to posluchače zastihlo na otevřeném nádvoří," nedovoluje si Kašpar ani odhadnout následky silného větru a deště. Návštěvníci, kteří se včas neukryli, zastihlo řádění živlů na prvním nádvoří. Vítr byl tak silný, že kácel nejen cedule, ale povalil také lidi.
Vichr po sobě zanechal zpustošené stromy, domy bez elektřiny. Živly poškodily v Litomyšli sanitku. Dráhy omezily provoz na trati ze Svitav do Poličky.
V litomyšlské čtvrti Zaháj roloval silný vítr střechy, stromy ničily domy. Litomyšlané počítají škody, Lammelovi mají rozbitou střechu a vyvrácený strom na zahradě jim zničil oplocení. Jejich sousedé přišli o střechu. V zámeckém parku spadla lípa na zaparkované automobily. Stromy zablokovaly výjezd z ulic okolo zámku. Na pětatřicítce z Litomyšle na Svitavy zatarasily dopravu.
V Mikulči spadl těsně před nákladní auto strom. Podle vedoucího oddělení dopravních nehod Martina Švancary se řidiči nic nestalo, protože o dřevinu jenom zavadil.
Největší počet škod je zatím hlášen z Pardubického kraje. Účet za středeční bouřku spojenou se silným větrem a kroupami odhaduje Česká pojišťovna na více než sto milionů korun. ...2, 4 a 6 www.svitavsky.denik/vichricezamek

Filharmonik prchal i s nástrojem

27.6.2008 Právo str. 12 Východní Čechy
Zdeněk Seiner

Nejdramatičtější událostí 50. jubilejního ročníku Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl asi bude středeční večerní koncert na druhém nádvoří litomyšlského zámku.
Fiharmonie Brno společně s Českým filharmonickým sborem Praha hrála tisícovce diváků skladby Gershwina a Bernsteina. Mimořádně silná bouřka koncert v několika minutách rozehnala. "Naštěstí to přišlo zrovna o přestávce, takže jsme se stačili sbalit a ujet, aniž by se někomu něco závažného stalo," řekl Právu František Jiraský (nezávislý), místostarosta Vysokého Mýta, který se koncertu s manželkou účastnil.
"Nástroj jsem si přitiskl na žaludek a v předklonu mazal do zámku. Tam jsme přečkali to nejhorší," svěřil se Josef Hofmeiner, jeden z účinkujících. A skutečně to v Litomyšli, kterou bouře zasáhla plnou silou po desáté hodině, vypadalo jako v katastrofickém filmu. Bez váhání utíkali lidé, kteří dali za vstupenku 690 korun, šlo jim totiž o život.
Z renovované střechy zámku létaly stovky tašek mezi lidi a ničily auta, pak se vzduchem vznášely i urvané koruny stromů. Vichr rubal bez sekery stromy v okolí amfiteátru, který naštěstí není už několik let ke koncertům využíván.
Ředitel Festivalu Jan Pikna ujistil, že další program festivalu není ohrožen. Ve čtvrtek totiž festival pokračuje ve Smetanově domě a v kapitulním chrámu. Zámecká nádvoří bude možno dát do pořádku do pátku, kdy tady Česká filharmonie bude hrát Requiem Antonína Dvořáka.
Na spoušť v zámeckém parku, v Klášterních zahradách a především před základní školou, před kterou stojí a vichřici odolala mezi padajícími lipami základní škola, se přišly podívat ve čtvrtek dopoledne stovky lidí. Vytvořili tak novou verzi povodňové turistiky a měli plno rozumu.
"Za všechno můžou ekologové. Nic se nesmí kácet, prořezávat a pak to takhle dopadá," hovořil z improvizované tribuny na zámecké zídce asi k dvacítce rozpačitých posluchačů na ježka ostříhaný důchodce.

Bouřka, další hráč na bicí

27.6.2008 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický
(jah)
Litomyšl - Tureckého klavíristu Fazila Saye měla při středečním koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl doprovázet jen brněnská filharmonie. Neplánovaně se k ní však přidal další hráč na bicí. Kanonáda hromů s působivými světelnými efekty a proudy vody však byla tak silná, že celé představení zkazila. Koncert skončil po první půli.
"Bylo to strašidelné. Padaly stromy, tašky létaly vzduchem. Pro nás byla výhoda, že skončila první polovina koncertu a lidé nestačili vyjít před zámek, všechno se strhlo během krátkého okamžiku. Stromy padaly do míst, kde jsou stánky a kam se jindy návštěvníci chodí občerstvovat," řekl Jan Pikna, ředitel Smetanovy Litomyšle.
Pod umělou střechou nad hledištěm nezůstal nikdo, déšť a vítr se dostaly pod ni a trhaly "nebesa" z textilií. Téměř současně vypnula elektrika, návštěvníci se tlačili v tmavých chodbách.
Pořadatelé nakonec program definitivně ukončili. "Občas se stává, že se koncert kvůli dešti přeruší, ale to, co se stalo ve středu, bylo zcela mimořádné. Bernsteinova symfonie Kadiš ve druhé části progamu měla být jedním z vrcholů letošní Smetanovy Litomyšle," uvedl Jan Pikna.
Diváci však budou mít možnost poslechnout si skladbu znovu. "S účinkujícími jsme se dohodli, že ji dáme na program v příštím roce. Doporučuji všem, aby si schovali vstupenku, protože za rok dostanou na tento pořad slevu," dodal Pikna.

OBJEKTIVEM: Orkán zpustošil východ Čech

27.6.2008 Hradecký deník str. 6 Z REGIONŮ
KAMIL DUBSKÝ
Náš kraj je suverénně nejpostiženější v Česku. A téměř šestina celorepublikových škod je hlášena z jediného okresu - z Chrudimska

Východní Čechy/ Středeční prudká bouře postihla Pardubický kraj nejvíc ze všech 14 českých krajů. A vůbec nejvíc ji odneslo Chrudimsko. Z tohoto okresu je hlášena téměř šestina pojistných škod.
"Z dvou tisíc událostí, které jsme zatím zaznamenali, je téměř 800 z Pardubického kraje a z toho 314 z okresu Chrudim," uvedl mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Vichr dosáhl místy síly orkánu. Ve Svratouchu, 30 kilometrů od nejzdevastovanější části Chrudimska, meteorologové naměřili v nárazech 122 kilometrů za hodinu.
V okolí Holic padaly kroupy o průměru čtyř centimetrů. Velké škody vichřice napáchala také na Litomyšlsku, Hlinecku a v Orlických horách. V řadě vesnic stále nefunguje elektřina a někde dokonce neteče ani voda.
Podle meteorologů však nešlo o nic výjimečného. Podobné průtrže jsou v létě časté a stejně tak často mají lokální charakter. "Například na Labské boudě v Krkonoších nebo v Hradci Králové jsme žádný výjimečný vítr nezaznamenali," uvedl Vladislav Metelka z hradecké pobočky hydrometeorologického ústavu.
Obrovské škody, srovnatelné s březnovou vichřicí Emmou, hlásí lesáci. Podle nich je Pardubický kraj nejpostiženější. Zničeno je 165 tisíc kubíků dřeva, téměř třetina celorepublikových ztrát.

Foto popis| LIPINA U SEČE. "Tady stál ještě včera les," ukazuje na zpustošenou pláň, z níž vyčuhují jen pahýly kmenů, zdejší chalupář Karel Stehno. Orkán, který se přehnal nad Chrudimskem, způsobil lesákům desetimilionové škody, a srovnávají je s vichřicí Emma.
Foto autor| Foto: Karel Dvořák

Foto popis| DOMAŠÍN U DOBRUŠKY. Tady spadl strom na zemědělskou usedlost. Její střecha se zřítila na osobní vozidlo zaparkované uvnitř. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Rychnovsko bylo ve středu v Královéhradeckém kraji nejpostiženějším okresem.
Foto autor| Foto: Deník/Jan Ježdík

Foto popis| SVITAVY. Na tomto místě se stala tragédie. Padající strom těžce zranil 47letou ženu u restaurace na sportovním stadionu. Po převozu do nemocnice žena zemřela. K restauraci se šla schovat před deštěm. To se jí stalo osudným. Orkán ohrozil dokonce i festival Smetanova Litomyšl, ten nakonec bude přece jen pokračovat.
Foto autor| Foto: Sylva Horáková

Foto popis| SKALKA U CHRUDIMĚ. Na frekventovanou silnici se tady zřítil vysoký topol. Auto bylo naštěstí zaparkované u krajnice a jeho osádka, která se právě vracela z pohřbu, schovaná v sousedním motorestu.
Foto autor| Foto: Deník/Kamil Dubský

Foto popis| SMRKOVÝ TÝNEC. Z 56 zdejších domů jich bylo poškozeno 56. Všechny. Většina z nich je bez střechy. "Myslel jsem, že přišel konec světa. Vzduchem létaly tašky i celé střechy, za chvíli nebylo vidět na deset centimetrů," líčí zděšeně obyvatelé Smrkova Týnce na Chrudimsku. "Nic podobného jsem nezažil," přisvědčil asi sedmdesátiletý stařík. Nedaleko odsud se jako domeček z karet sesunula k zemi rozhledna Bára, technický unikát, která byla před dvěma týdny slavnostně otevřena. "Dostal jsem od větru na držku," sypal si včera popel na hlavu její architekt.

Česká hudba je klíčem k emocím

27.6.2008 Hospodářské noviny str. 13 Kultura
Markéta Jůzová
ROZHOVOR
LIBOR PEŠEK, dirigent:

S láskou a respektem chce podle svých slov hrát Libor Pešek Mou vlast zítra na festivalu Smetanova Litomyšl. Dirigent, který si vydobyl světové uznání vynikající spoluprací s předními americkými a evropskými orchestry, vystoupí v Litomyšli s Českou filharmonii.
»Je logické, že si léty člověk prohloubí znalost díla do nejjemnějších zákoutí a ví, jak proplout různými úskalími. Velká radost z té mimořádné skladby však stále trvá,« říká o cyklu Smetanových symfonických básní Pešek. »Je to Smetanova největší symfonická skladba a dodnes oceňuji, jak k ní skladatel dozrál až v době hluchoty. V uších mu tehdy stále znělo vysoké "e", takže to muselo být zvlášť k zbláznění. Velice obdivuji, že napsal tak neuvěřitelnou partituru, a dodnes to nechápu.«

* HN: Mou vlast jste dirigoval už mnohokrát. Jak ke skladbě přistoupíte nyní?

Česká filharmonie má poměrně výraznou tradici interpretace Mé vlasti a je dost těžké něco na ní měnit. Hrála skladbu mnohokrát i s velkými mistry taktovky, kteří -každý po svém - zanechali na hudebním názoru České filharmonie svůj otisk.

* HN: Co vás překvapilo při uvádění Mé vlasti v zahraničí?

V Americe a Anglii mne překvapilo, jak orchestry i publikum velmi dobře porozuměly posledním částím Tábor a Blaník, přestože jsou muzikantsky nejtěžší k pochopení a mají dost specifický národní charakter a politický přesah.

* HN: Občas se vracíte ke Královské liverpoolské filharmonii, kterou jste vedl. Jaké jsou vaše návraty?

Moje návraty do Liverpoolu jsou pro mě muzikantsky i lidsky velice krásné. Udělal jsem dobře, že jsem po jedenácti letech v čele orchestru předvedl v praxi »umění odejít«, takže zůstalo cosi nedořešeno. A to se mi dnes v dobrém vrací. S Královskou liverpoolskou filharmonií plánuji vystoupit 16. září na letošním festivalu Pražský podzim, kde budu dirigovat hudbu Antonína Dvořáka.

* HN: S jakým zájmem se setkala vámi uváděná česká hudba v Liverpoolu?

Česká hudba je mimořádně oblíbená po celém světě a hrají ji všechny anglické orchestry. Liverpoolský orchestr se silně zamiloval do české hudby a osvojil si také autentický český zvuk, i když zvuk České filharmonie zůstává nenapodobitelný. Královská liverpoolská filharmonie je jemnější a subtilnější. Na začátku mého působení v Liverpoolu jsem navrhl Sukova Asraela a jim se to tak líbilo, že chtěli hrát další české skladby. V životě by mne nenapadlo, abych tam prosazoval českou hudbu, ale touha po české muzice vyvěrala z nich a také z ohlasů, které měly skladby u publika a kritiky. Angličané nejsou zvyklí dávat svou emocionalitu příliš najevo, ale to neznamená, že ji v sobě nemají a netouží po ní. Myslím, že česká hudba je klíčem k uvolnění emocionality a kulturních bariér.

* HN: S Českým národním symfonickým orchestrem se připravujete na letní festival Prague Proms, který jste založil po vzoru londýnského festivalu BBC Proms. Čím chcete letos přilákat publikum?

Festival Prague Proms si našel během své dosud krátké tříleté tradice svůj vlastní styl, má souznít s atmosférou léta, a přitom se nesmí podbízet. Jeho programy jsou atraktivní, různorodé a nejsou laciné. Je dobře, že ustalo srovnávání se slavným londýnským festivalem BBC Proms, který je obrovský, trvá řadu týdnů a jeho návštěvnost se pohybuje kolem šesti tisíc. V Royal Albert Hall se střídají opravdu interpreti, kteří jsou špičkoví a drazí. My si je můžeme dovolit jen ve výjimečných případech. Silnou stránkou našeho festivalu je to, že postihuje široké žánrové oblasti. Myslím, že přitahuje obecenstvo svou úsměvnou dynamičností a nasazením interpretů. Prague Proms budu letos zahajovat 13. července v Obecním domě s Českým národním symfonickým orchestrem koncertem nazvaným Španělská noc, kde budu dirigovat skladby inspirované španělským koloritem.