24.6.2008 Haló noviny str. 12 Z kultury
Petr KOLÁŘ
Zítra umělkyně vystoupí v rámci Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl na pódiu litomyšlského zámku ve Třetí symfonii pro sóla, sbor a orchestr Leonarda Bernsteina. V rámci smetanovského festivalu není žádným začátečníkem - její typický výrazový projev pamatujeme i z dřívějška. Jako pozvání na zítřejší večer proto nabízíme malé setkání s umělkyní,aby se svěřila se svými názory.
* *Jste renomovanou operní pěvkyní -splnil se tím váš dětský sen??
To určitě ne!Se zpěvem jsem začala už ve čtyřech letech,což je tak brzy,že nemůžete mít jasnou představu,co tento obor obnáší. Vlastně to nevíte ani při studiu konzervatoře, kde vás hýčkají a starají se o to, abyste měl co možná nejlepší podmínky. Tam vám vůbec není jasné, proč o tomto oboru všichni profesoři mluví jako o»řeholi« a mají při tom zamyšleně vyděšený výraz,jako by to bylo nějaké tabu. Pravdou je, že tato zkušenost je v podstatě nesdělitelná;platí totiž pravidlo,že pouze v praxi pochopíte,o co jde. U této profese funguje více než jinde pořekadlo,že »zdání klame« a že všše opravdu nemusí být tak,jak to ve světle reflektorů vypadá.
* *Co tím myslíte?
Náročnost mé práce se dá přirovnat k výkonům vrcholového sportovce. Obnáší přípravu,trénink,životosprávu,dril,pevnou vůli, výdrž a nakonec nutnost podat v daných podmínkách co nejlepší výkon. Pokud vám není dobře,nebo jste v indispozici,moc vám to nepomůže,koncert se ruší pouze v opravdu závažných případech. Takže se musíte »sebrat« a jít vybojovat,co se dá. Navíc musíte vypadat jako královna,protože diváka zpěvákovy potíže či momentální nevolnost nezajímají. Chce vidět krásu a profesionální výkon.
* *Jak to dokážete zvládnout?
Někdy lépe,jindy hůře. Už jsem zažila situace,které byly opravdu na pokraji únosnosti. Pódium či jeviště ale má zvláštní magické kouzlo. Když na něj vystoupíte,nejhorší potíže ustoupí. Nevím,jestli je to vítězství vůle,či opravdu něco takového existuje,ale všichni umělci vám to potvrdí. Ale abych o zpěvu nemluvila pouze jako o nějakém utrpení. Na druhou stranu přináší i spoustu radosti a uspokojení. Mluvím o tom proto,že lidé často neznají tu opačnou půlku mince.
* *Jste tedy ráda za to,čím se zabýváte?
V každém případě!Přes veškeré peripetie mě to velice baví a uspokojuje. Snažím se nejen interpretovat hudbu jiných autorů,ale i vymýšlet nové projekty a realizovat své nápady. Hudba je nevyčerpatelný zdroj,, v němž když hledáte,nalézáte fantastické kombinace. Je přece tolik možností,stačí si pouze vybrat.
* *Máte na mysli vaše autorské projekty,jako třeba Carmen aFlamenco?
To je moje největší radost. Od doby,kdy jsem se shodou příznivých okolností stala nejmladší Carmen české opery v historii a tato role mne stále provází mým profesním životem,měla jsem touhu si tuto postavu zpracovat po svém.
* *Jak?
Asi přes sedmi lety mne napadlo, že by bylo krásné propojit Carmen s charakteristickým flamencovým tancem. Dlouho jsem hledala tanečnici,kterou jsem nakonec objevila ve skvělé Janě Drdácké. Pro tuto myšlenku se nadchla a společně jsme postavily projekt Carmen a Flamenco. Premiéra se odehrála v pražském divadle Na prádle,kde má toto představení svou domovskou scénu. Tam se točil i medailon do prestižního magazínu ČT-2 Terra Musica. K naší velké radosti byla představení od začátku vyprodána. Zájem je i mimo Prahu,a tak se těšíme,že navštívíme i další česká města.
* *O vás je známo,že se nedržíte pouze klasické hudby...
Odjakživa mám ráda fúze. Zpívala jsem v činohrách,ambient,jazz... Nesnažila jsem se přizpůsobit,ale nalézt vzájemné propojení žánrů. Nejlépe se to podařilo ve spojení s úžasnou šansoniérkou Janou Rychterovou. Po našich počátečních nesmělých pokusech o společnou tvorbu jsme zjistily,že nás to nejen ohromně baví,ale naše hudba i velmi dobře působí na publikum. Ohlasy byly nádherné. Založily jsme duo TwoVoices,které je postaveno na rozlišnosti a zároveň kompatibilitě našich odlišných hlasů. Na repertoáru máme spirituály,sefardské písně, lidovky,ale i operní árie. Naší specialitou jsou klasické kousky,jako například Dvořákova Humoreska nebo Joplinův Ragtime. Texty píše Jana, aranže tvoříme spolu. Máme mnoho koncertů a nedávno jsme natočily krásné CD,které režíroval pan Jaroslav Krček. Pravidelně také vystupujeme v pražské galerii Nová síň ve Voršilské ulici,s oblibou jezdíme i po vlastech českých.
* *Vedle toho interpretujete ryze klasická díla. Není toho na jednu zpěvačku trochu moc?
Zjistila jsem,že potřebuji obojí. Jsem kreativní a baví mne věci přetvářet a vymýšlet nové. Také ale trvám na detailní práci,takže precizně nastudovat dílo autora a podat skvělý výkon je pro mne výzva. Nedávno mne například přizval ke spolupráci barokní soubor Musica Florea. Ve španělském Bilbau jsem zpívala Bachovy Janovy pašije. Jednalo se o zvláštní interpretaci. Neměli jsme sbor,všichni zpívali všechno. Sólové i sborové party. Bylo to náročné,ale přesně tohle mě zajímá. Hozená rukavice!Také si vážím účinkování v provedení Dvořákovy Stabat Mater. Koncert se konal v Rychnově nad Kněžnou v rámci nového festivalu. Záštitu převzala vynikající světová sopranistka Gabriela Beňačková. Zpívat v dvojhlase s takovou operní divou byl pro mne obrovský zážitek.
* *Co plánujete v nejbližší budoucnosti?
Mám letos mnoho úkolů kromě komorních koncertů například vystoupení s Filharmonií Brno,kde mi dirigent Petr Altrichter svěřil nádherný part Písní Sulamitky od skladatele Jana Nováka. Dále účinkování na významných hudebních festivalech. Na Pražském jaru to bylo Mozartovo Requiem s Musicou Floreou,nyní tedy na Smetanově Litomyšli Bernsteinův Kadish za doprovodu Státní filharmonie Brno pod taktovkou Leoše Svárovského. Recitovat bude Soňa Červená. Dále je to několik koncertů s Filharmonií Hradec Králové,mimo jiné árie z opery Carmen. V létě a na podzim mne čeká několik koncertů s Komorní filharmonií Pardubice a zajímavé oratorium Jury Pavlici. V listopadu poletím do Rigy,kde se bude konat chrámový koncert,,podobný tomu,,který jsem zpívala v prosinci loňského roku v pařížské katedrále Invalidovny. Do toho všeho s Janou Rychterovou spolupracujeme s orchestrem The Tap Tap z Jedličkova ústavu a benefičně se účastníme jejich vystoupení,čehož si velmi vážím,neboť je to smysluplná práce.
* *A také učíte -baví vás to?
Ano působím jako pedagog na pardubické konzervatoři. To je pro mne zcela jiné a milé prostředí,práce s mladými lidmi je opravdu osvěžující. Těší mě,že čím víc pracuji, tím víc nových podnětů a nabídek přichází. Už musím vybírat,což je ten pravý luxus..
* *Už jste prozradila úskalí a míru obtížnosti vašeho oboru. Měnila byste?
Každá práce,má-li se dělat pořádně a do hloubky,má svoje. Asi existují i jiné obory,kde bych se mohla uplatnit. Vím ale,že hudba je přesně to,co potřebuji:je to obtížnost,radost,výzva,variabilita,detail,změna krásných prostředí,barvy,volnost,i možnost vybrat si lidi,s nimiž chci spolupracovat. Zahrnuje prostě všechny atributy,v nichž se mohu cítit šťastná.
