Smetanova Litomyšl slaví 50 let

13.6.2008 Mladá fronta DNES str. 21 Litomyšl - příloha

Přehlídka klasické a vážné hudby začne v rodišti slavného českého skladatele již příští středu

Letos bude mezinárodní operní festival Smetanova LITOMYŠL SLAVNOSTNÍ.

Díla litomyšlského rodáka budou při jubilejním padesátém ročníků dominovat. Ovšem operní přehlídka slibuje mnohem víc, bude mít letos nejatraktivnější program ve své historii. "Ve výsledku to bude festival takový, jaký jsme si přáli, konkurenceschopný z hlediska evropské hudební scény, festival překračuje hranice lokálního provinčního významu. Na první pohled je to Smetanův festival největší, nejdelší, nejbohatší, ale nejde o ta nej. Hlavní je spousta mimořádně kvalitní hudby při zachování mimořádné interpretační kvality," uvedl umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský.
Padesátý ročník, bezmála šedesátiletá historie Je trochu zvláštní, že Litomyšl slaví kulaté výročí svého festivalu, když jeho první ročník se konal už v roce 1949. Důvod je jednoduchý - v letech 1951, 1966-1973 a v roce 1975 se festival neuskutečnil. 50. Smetanova Litomyšl se proto koná v roce 2008.
Ze Smetanových oper je tou nejslavnostnější bezesporu Libuše, a tak není divu, že tato jeho opera s Evou Urbanovou v titulní roli a souborem opery pražského Národního divadla 18. června 50. ročník festivalu zahájí. Dvakrát potom budou moci diváci zhlédnout premiéru nové inscenace nejoblíbenější české opery Prodaná nevěsta, kterou pro Smetanovu Litomyšl rovněž připravuje Národní divadlo Praha. Dílo Bedřicha Smetany však zazní i v dalších pořadech - cyklus symfonických básní Má vlast provede Česká filharmonie s dirigentem Liborem Peškem, autorovu tvorbu komorní ve dvou pořadech představí Smetanovo trio a klavíristka Jitka Čechová.
Litomyšl uvidí několik světových premiér Světovou operu bude reprezentovat Rossiniho Lazebník sevillský, kterou nastudovala Janáčkova opera Národního divadla v Brně a Nabucco Giuseppe Verdiho, se kterou přijede Státní opera Praha. Operní árie a dueta v podání koloraturního sopránu, sopránu a mezzosopránu zazní také v závěrečném koncertu, který rovněž připomene 150. výročí narození Giacoma Pucciniho.
Zastoupeny však budou i další hudební formy: balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva v podání baletního souboru Národního divadla v Brně, velká oratorní díla Requiem Antonína Dvořáka s Dagmar Peckovou a Českou filharmonií, díla hudebně-dramatická zastoupí koncertní verze scénické hudby k dramatu Henrika Ibsena Peer Gynt Edvarda Griega se známými herci pražských divadel a souborem Státní opery Praha, pořad Vivat Carolus Quartus v zámeckém divadélku, nedávno zesnulého Petra Ebena připomene jeho varhanní skladba Job, ze Starého zákona bude číst Marek Eben.
S orchestrálním koncertem vystoupí přední americké mládežnické těleso Boston Youth Symphony Orchestra. "Jedná se patrně o vůbec nejlepší mládežnický orchestr na světě," uvedl ředitel festivalu Jan Pikna.
Ve varhanním matiné představí Aleš Bárta českou premiéru transkripce Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Zajímavým projektem bude pořad Gershwin -Bernstein s oblíbenou Rhapsody in Blue v podání tureckého pianisty Fazila Saye a symfonií Kaddish Leonarda Bernsteina, kde bude text předčítat Soňa Červená, pěvkyně, která poprvé a naposled účinkovala na Smetanově Litomyšli přesně před 50 lety. Opět je připraven speciální pořad pro děti - muzikál The Angels Lukáše Hurníka.
Světovou premiéru bude mít v Litomyšli oratorium Sylvie Bodorové Mojžíš, která ji napsala na objednávku Smetanovy Litomyšle.

Na přání bude ohňostroj

13.6.2008 Mladá fronta DNES str. 21 Litomyšl - příloha

Tradičně uváděný Koncert na přání se tentokrát uskuteční 4. července na městském stadionu, kde bude ohňostrojný komponovaný pořad na hudbu především Bedřicha Smetany věhlasné a mezinárodně uznávané firmy Flash Barrandov. Vstup bude pro diváky zdarma.
"Slavnostní ohňostrojné představení se odehraje na hudbu zejména Bedřicha Smetany, ale i Antonína Dvořáka či Oskara Nedbala. Koncept vychází z projektu, který v červnu roku 2006 získal hlavní cenu diváků na světovém festivalu pyrotechnických muzikálů v portugalské Madeiře. Důraz je kladen na výtvarnost, barvy, humor, tempo, rytmus a malebnost hudebního motivu, překvapivé zvukové efekty, nikoliv však na hlučnost a agresivitu projevu," uvedli organizátoři.
Podívanou připraví tým Flash Barandov, který se stal několikanásobným vítězem největší ohňostrojové soutěže pořádané v České republice Ignis Brunensis.
"Ohňostroje jsou pro mě srdeční záležitost. Toužil jsem je dělat už odmalička," řekl designér ohňostrojů Jaroslav Štolba , který už ani nedokáže určit počet podívaných, jež připravil.
Koncert na přání má na Smetanově Litomyšli už tradici. Loni měl například název Ve světě dětí.
Velký orchestr Paláce Žofín, moderátor Pavel Nový, zpěváci Michaela Salajová a Miroslav Hrabě nabídli program, ve kterém zazněly například úryvky z českých Večerníčků, filmů Vinnetou, Šíleně smutná princezna, Tři oříšky pro Popelku, Jak se budí princezny, Popelka, Princezna ze mlejna, Lotrando a Zubejda či Tři veteráni.
V roce 2006 obstaral Koncert na přání výběr z nejslavnějších oratorních sborů. Zazněly skladby Bachovy, Haidnovy, Mozartovy, Brahmse a Verdiho.

Velvyslanci se potkají v Litomyšli

13.6.2008 Boleslavský deník str. 12 Česká republika
(ik)


PARDUBICKÝ KRAJ

Litomyšl/ Do města na Svitavsku přijede dnes čtyřicet velvyslanců. Mezi diplomaty nechybějí například zástupci Vatikánu, Mongolska, Filipín nebo Venezuely. Zúčastní se vernisáže velké výstavy Josefa Váchala v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle a v noci si prohlédnou Klášterní zahrady. V sobotu se početná delegace přemístí do Pardubic na dostihový den.

Region| Střední Čechy
Publikováno| Boleslavský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Benešovský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Kladenský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Berounský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Kolínský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Kutnohorský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Mělnický deník; Česká republika; 12
Publikováno| Nymburský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Příbramský deník; Česká republika; 12
Publikováno| Rakovnický deník; Česká republika; 12
Region| Jižní Morava
Publikováno| Brněnský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Vyškovský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Břeclavský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Blanenský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Hodonínský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Znojemský deník; Česká republika - 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Region| Jižní Čechy
Publikováno| Českobudějovický deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Českokrumlovský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Jindřichohradecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Písecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Prachatický deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Strakonický deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Táborský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Region| Vysočina
Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Jihlavský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Třebíčský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Žďárský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Pelhřimovský deník; Česká republika; 10
Region| Východní Čechy
Publikováno| Hradecký deník; Česká republika; 10
Publikováno| Krkonošský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Chrudimský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Jičínský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Náchodský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Svitavský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Orlický deník; Česká republika; 10
Publikováno| Rychnovský deník; Česká republika; 10
Publikováno| Pardubický deník; Česká republika; 10
Region| Severní Morava
Publikováno| Moravskoslezský deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Opavský a hlučínský deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Havířovský deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Karvinský deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Novojičínský deník; 14 pohledů; 10
Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; 14 pohledů; 10
Region| Střední Morava
Publikováno| Olomoucký deník; Z domova; 10
Publikováno| Prostějovský deník; Z domova; 10
Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Z domova; 10
Publikováno| Přerovský deník; Z domova; 10
Publikováno| Hranický deník; Z domova; 10
Publikováno| Zlínský deník; Z domova; 10
Publikováno| Valašský deník; Z domova; 10
Publikováno| Slovácký deník; Z domova; 10
Publikováno| Kroměřížský deník; Z domova; 10
Region| Západní Čechy
Publikováno| Plzeňský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih; Česká republika; 11
Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-sever; Česká republika; 11
Publikováno| Domažlický deník; Česká republika; 11
Publikováno| Chebský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Karlovarský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Klatovský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Rokycanský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Sokolovský deník; Česká republika; 11
Publikováno| Tachovský deník; Česká republika; 11
13.6.2008 Pražský deník str. 10 Česká republika
Region| Severní Čechy
Publikováno| Ústecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Děčínský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Chomutovský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Litoměřický deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Žatecký a lounský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Mostecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Teplický deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Liberecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Turnovský a semilský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Jablonecký deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10
Publikováno| Českolipský deník; 14 pohledů z Čech, Moravy a Slezska; 10

Historie festivalu Smetanova Litomyšl (10)

7.6.2008 Svitavský deník str. 7 Svitavsko - čtenáři sobě!
ZDENĚK VANDAS
V roce 1983 skončila šestiletá hegemonie pražského Národního divadla. Tak dlouho bez přerušení tento soubor v Litomyšli nehrál ani v samých začátcích festivalu.

1983

V tomto roce přijela brněnská opera s inscenací tří českých skladatelů - hrála se Janáčkova Bystrouška, Řecké pašije Bohuslava Martinů a Smetanův Dalibor.
Pro Bystroušku je prostředí zámecké zahrady jako stvořené. Připomíná lesnatá údolí u Bílovic, kam je děj, původně Těsnohlídkova díla, zasazen. Jméno skladatele nese brněnský operní soubor ve svém názvu a lépe asi nikde jinde tuto operu neudělají. Bystroušku zpívala Jaroslava Jánská, lišáka Zlatohřbítka Jitka Pavlová a Revírníka Richard Novák. Na scénickém provedení si doslova pochutnal režisér Václav Věžník.
Řecké pašije, nejlepší a ve světě proslulá opera rodáka z Poličky, se hrála ve velikém vedru v nedělním odpoledni. Převážně černé kostýmy daly pěvcům pořádně zabrat a zejména ti starší toho měli po představení z hlediska fyzické výdrže až "po krk". Opera má patnáct rolí, takže jmenujme ty stěžejní: Kateřinu zpívala Zdena Kareninová, Manolia Jiří Olejníček, Grigorise Jan Kyzlink, Lenio Natálie Romanová a Fotise Richard Novák.
Dalibor dole v zahradě - to tady ještě nebylo. V těchto letech totiž probíhala rekonstrukce zámku, která zasáhla i nádvoří. Mezi sólisty Magdalenou Blahušiakovou (Milada), Pavlem Kamasem (Král), Josefem Klánem (Žalářník) a dalšími byl hvězdou večera v titulní roli Vilém Přibyl. Bylo to jeho jediné vystoupení v Litomyšli, ale stálo za to. Ukázal se i jako výborný společník - v krásné červnové noci poseděl s dalšími u našeho stánku v zákulisí a s chutí zpíval moravské i české lidovky.

1984

Tento ročník měl zcela jistě úspěch hlavně díky velkolepé slavnostní Libuši. V listopadu předešlého roku se oslavovalo sté výročí Národního divadla, pro které soubor uvedl novou inscenaci Libuše. Půl roku poté s ní zamířil i mimo Prahu a kam jinam než do Litomyšle. Gabriela Beňačková si zazpívala Libuši jen na pražské premiéře, a pak ještě v newyorské Carnegie Hall s Václavem Zítkem a Pavlem Horáčkem. V Litomyšli se v titulní roli představila Libuše Macháčková-Hrubá. Přemysla zpíval Václav Zítek, Krasavu Antonie Denygrová a poprvé jsme zde měli možnost slyšet mladého Ivana Kusnjera, a to v roli Radovana.
Tradiční Prodaná nevěsta nechyběla ani tentokrát. A zase s jiným mileneckým párem: Mařenku zpívala Zora Jehličková, Jeníka Leo Marian Vodička. Kecala představoval Karel Průša, kterého jsme znali už z vystoupení ostravského divadla.

1985

O tomto ročníku toho nelze mnoho uvést. Jeho náplní byla pouze Smetanova opera Hubička, koncert z českých oper a balet Romeo a Julie na hudbu Sergeje Prokofjeva. Inscenace Hubičky proběhla v obvyklém angažmá, hudební provedení nezklamalo, ale ani nijak nenadchlo. Rozhádaný a posléze usmířený pár Vendulky a Lukáše ztělesnili zkušení pěvci Zdena Kareninová a Jiří Olejníček, Tomše zpíval Pavel Kamas, který v řadě dalších ročníků mnohokrát přesvědčil, že mu svědčí spíše dramatické postavy, skřivánčí písní Barče se blýskla Jaroslava Janská.
Zmíněný koncert se konal ve Smetanově domě. Ukázkami ze tří oper byl zastoupen Antonín Dvořák, po dvou jevištních dílech připadlo na Leoše Janáčka a Bedřicha Smetanu, došlo i na Blodkovu jednoaktovku V studni. Baletní představení neměla nikdy v Litomyšli na růžích zrovna ustláno a potvrdilo se to i tentokrát.

1986

Pravidelné střídání našich dvou předních operních scén pokračovalo třemi večery v podání Národního divadla. Inscenace režijně a scénicky připravená Karlem Jernekem a Květoslavem Bubeníkem se hrála patnáct sezon a dosáhla dvě stě šedesáti a jedné reprízy. Z mnoha sólistů, kteří se během té doby vystřídali - například Rózu zpívalo dvanáct altistek, litomyšlské publikum vidělo a slyšelo Dalibora Jedličku jako Malinu, Reného Tučka jako Kalinu, Věru Soukupovou jako Rózu, Annu Bortlovou jako Blaženku, Miroslava Koppa jako Víta či Jiřího Zahradníčka, který s tenorovým prvým oborem již končil a zpíval Skřivánka. Úspěch Rusalky se dal očekávat a také se dostavil. Většinu rolí již zpívali pěvci mladší generace: Leo Marian Vodička Prince, Zora Jehličková Rusalku, Marie Kremerová Cizí kněžnu, Blanka Vítková Ježibabu, Pavel Červinka Hajného. Jako Vodník se představil Jaroslav Horáček, na což mám pěknou vzpomínku. Koncem června to vyšlo už častokrát, že večerní představení se krylo s televizním přenosem z fotbalového mistrovství světa v Mexiku - Francie tehdy v utkání o třetí místo porazila Belgii. Televizor byl ve velké šatně mateřské školky u zámku a Jaroslav Horáček, jakožto velký příznivec kopané, po každém svém výstupu odbíhal k televizi. Dost se naběhal a propadlem na jeviště něco najezdil. Byl to prostě zážitek vidět krásného českého vodníka, jak fandí fotbalu. Na pokyn inspicienta "pan Horáček na scénu!" odběhne, a to doslova, a pak zase rychle zpět k fotbalu.
Závěrečný koncert obstarali tehdejší národní umělci Milada Šubrtová, Jana Jonášová, Václav Zítek, Karel Bermana další.

1987

Brněnští měli v této době na repertoáru inscenaci Janáčkovy Její pastorkyně, která se v zahraničí hraje pod srozumitelnějším názvem Jenůfa, podle hlavní role. Znovu se potvrdilo, že Brno svého Janáčka opravdu umí a v prostředí zámecké zahrady rozehrál režisér Věžník příběh velmi nápaditě. Zejména závěrečná scéna, kdy kulisa zadní stěny pomalu odjela a Jenůfa, v podání Magdaleny Blahušiakové, s Lacou, v podání Jiřího Olejníčka, odcházejí vstříc novému životu, zanechala velký dojem. Kostelničku zazpívala a také báječně zahrála Zdena Kareninová, Števu Zdeněk Šmukař a Buryjovku Anna Barová.
Dvě vdovy za pěkného počasí se rovněž líbily. Režíroval František Preisler, dnes ředitel Kulturních služeb České Třebové, v hlavích čtyřech rolích vystoupili Magda Kloboučková, Hana Málková, Milan Voldřich a Josef Klán.
Ve Smetanově domě se ještě hrála opera Ipermestra od Josefa Myslivečka.

***

Smetanovo Tajemství, jehož inscenace měla v Praze premiéru v říjnu 1980, patřilo k tomu nejlepšímu, co zde pražský operní soubor za padesát ročníků festivalu předvedl.

Smetanova Litomyšl byla první

7.6.2008 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Pardubický
GABRIELA GREGOROVÁ
Operou začala historie hudebních festivalů. Populární byl Slunovrat, dnes davy míří za taneční hudbou

Kromě většího tepla a delších dní přináší konec jara a léto nepřebernou nabídku hudebních festivalů nejrůznějšího zaměření. Vybere si každý, ať už jde o milovníka vážné hudby, pěveckých sborů, lidové muziky, nebo třeba folku, popu a rocku. V Pardubickém kraji se v různých amfiteátrech koná celá řada festivalů, z nichž mnohé fungují i několik desítek let.

Historie kraje

Když v roce 1948 skončilo v Jabkenicích operní představení Dvě vdovy, přišel tehdejší ministr školství, věd a umění Zdeněk Nejedlý s nápadem uspořádat u příležitosti 125. výročí narození Bedřicha Smetany tzv. "Smetanovu Litomyšl". Původní program předložený schůzi na ministerstvu obsahoval jen zmíněnou operu, ale nakonec ho realizační výbor festivalu ještě rozšířil.
Tento výbor nechal postavit v zámecké zahradě a na nádvoří zámku dvě dřevěná pódia. Program na nádvoří mohlo sledovat zhruba 2 300 diváků, do zámecké zahrady se vešlo dokonce o dva tisíce lidí více. Výkladní skříně zdobily portréty Bedřicha Smetany, partitury jeho oper, veškerá dosud vydaná literatura o skladatelovi a mezi čestnými hosty se kromě Nejedlého objevili i Smetanovi příbuzní.
První ročník festivalu byl zahájen 4. června 1949, slavnostní představení Smetanovy opery Dalibor v podání pražského Národního divadla skončilo až po půlnoci a bouřlivý aplaus nadšených diváků nechtěl dlouho pustit účinkující z jeviště.
Od dob svých začátků se festival značně rozrostl, kromě operních inscenací se v programu během tří víkendů objevují symfonické koncerty, balet, výstavy i divadelní představení. Největší přehlídku klasické hudby, která se koná pod širým nebem, každoročně navštíví více než 15 000 diváků. Zhruba za dva týdny proběhne její jubilejní padesátý ročník. Více než dvacet let převládala v Pardubicích vždy jeden červnový pátek zelená barva. Do města se z celé republiky sjížděli trampové a milovníci folkové a country hudby, aby nasedli do autobusu, který několikrát denně absolvoval trasu Pardubice - Svojšice a zpět.
V tamějším areálu se od roku 1980 konala jedna z největších přehlídek folkové a trampské muziky. U vzniku festivalu Slunovrat stála dnes již neexistují skupina Stopa z Pardubic. Nejprve do Svojšic jezdily hrát jen pardubické kapely, postupně se zde začaly objevovat i skupiny zvučných jmen - Brontosauři, Žalman a spol, Nezmaři, Spirituál Kvintet nebo Hop trop a Máci.
Po plzeňské Portě šlo o nejnavštěvovanější akci svého druhu. Tento festival měl ale zvláštní smůlu na počasí. Téměř pokaždé pršelo. "Z dosavadních třiadvaceti ročnícíků propršelo devatenáct," vzpomínal v roce 2004 pořadatel Slunovratu a šéf časopisu Folk a country Michal Jupp Konečný.
Rozmary počasí ale nikomu nevadily, ve svojšickém areálu se sešlo i 10 000 diváků. Ve Svojšicích se Slunovrat naposledy uskutečnil v roce 2000.
Festival se pod zkráceným názvem Slunovrat přesunul na pardubické koupaliště. "Přestože každé stěhování je spojeno se ztrátou návštěvníků, přijelo v roce 2001 do Pardubic kolem tří a půl tisíce věrných, které neodradila ani nebeská pohroma," poznamenal Konečný po prvním pardubickém ročníku. Divácký zájem ale postupně upadal a v roce 2005 se tak éra "slunovratů" definitivně uzavřela.
Dvacáté výročí svého vzniku slaví iMezinárodní festival akademických sborů, který jednou za dva roky vždy začátkem prázdnin ovládá Pardubice i okolí. Zakladatelem soutěžní přehlídky Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice. Festivalové koncerty a přehlídky se nyní konají v aule Univerzity Pardubice. Za dvacet let existence přehlídky přivítali pořadatelé pěvecké sbory z celého světa.
Další festival chlubící se několika tisícovou návštěvností je srpnový festival taneční hudby Summer of Love. Jeho první ročník inspirovaný britským festivalem Tribal Gathering 97 se uskutečnil v již zmíněném svojšickém areálu v roce 1997. Tehdy na něj přijelo zhruba 800 lidí a celý víkend propršel. Již o rok později přijelo asi 3 500 lidí a Summer of Love 98 získal v anketě časopisu Trip2House ocenění jako Festival roku 1998. Potom se akce přesunula na pláž Staré splavy u Máchova jezera, kde návštěvnost poprvé překročila 10 000. Rok 2001 znamenal změnu. Akce se přesunula na Dostihové závodiště Pardubice, kde už zůstala.