Vím, co dělám, a stojím si za tím
Teatro alla Scala v Miláně, vídeňská Státní opera, Metropolitní opera v New Yorku, londýnská Covent Garden, Ópera National de Paris, Bavorská státní opera, a další tři desítky prestižních operních domů od Toronta po Moskvu. Festivaly BBC Proms, v Salcburku, v Glyndebourne, v Bregenz… Nyní se Pavel Černoch vrací na Smetanovu Litomyšl v zahajovacím koncertu 2. července a v samostatném recitálu 3. července.
————
Dosud jste na Smetanově Litomyšli vystoupil pouze v menší roli Warnemana v Braniborech v Čechách v roce 2004 a pak o dva roky později jako Vít v Tajemství. Nyní vás však festival vítá v recitálu jako jednoho z nejžádanějších tenoristů současnosti. Za těch čtrnáct let jste zpíval snad na všech prestižních pódiích světa, spolupracoval jste s největšími osobnostmi oboru – jak a kdy z vašeho pohledu nastal onen zlom?
Přesně jak říkáte, je to již čtrnáct let a pro mě prakticky dvacet aktivních let na jevišti. Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Já nyní chystám dokument pro Českou televizi s Olgou Špátovou a procházím staré fotky, rodiče, dětství, je to krásné, ale čím dál víc si uvědomuji, jak musím být vděčný, za všechno, co mám, a za dobu, ve které mohu žít. Ale k vaší otázce, nemyslím si, že by někdy nastal jeden nějaký zlom, moje kariéra není ta, co vzniká přes noc, u mě to bylo postupné, pro někoho možná pomalé, ale pro mě bezpečné, ve slova smyslu, že vím, co dělám, a stojím si za tím. Jestli chcete zlomy, tak snad jsou to spíš důležité kroky jako spolupráce s mým skvělým pedagogem Paolem De Napoli, který mě neustále posouvá kupředu, pracujeme pořád a intenzivně, můj agent, který je v našem oboru moc důležitý. S tím souvisí i správný výběr repertoáru a postupně možnost spolupracovat se skvělými lidmi, kteří vás motivují, inspirují a posouvají dál.
————
O vašich nesnadných pěveckých začátcích se toho napsalo již hodně. Když si dnes na všechny zákruty vzpomenete, ohlížíte se za nimi a vaší cestou k vrcholu s úsměvem a odstupem, nebo vám je líto, že vše mohlo jít přímočařeji, rychleji…?
Nejsem litovací typ a myslím si, že je to přesně naopak. Všechny ty překážky se objevovaly proto, aby mě přibrzdily a abych se k určitým věcem dostal až v okamžiku, kdy nastal ten správný čas. Mám to tak dodnes a naprosto tomu věřím, věřím na energie a osudovost, věřím na to, že když činíte dobré věci, tak se vám to vrátí, a když švindlujete a předbíháte, dříve nebo později vás to dožene. Mě vždycky nejvíce zajímala pravda o zpěvu, je to takový věčný dialog mezi mnou a mými hlasivkami, i když musím přiznat, že nám do toho často kecá i mé ego, ale většinou se dohodneme!
————
Změna termínu, změna programu Smetanovy Litomyšle. Byl to pro vás problém nebo jste přivítal, že Smetanova Litomyšl udělala maximum, aby hostům nabídla zážitek z vašeho koncertu?
Festivalu za to moc gratuluji. Ne každý měl tu odvahu, pustit se v této složité době do takového risku. Já měl přichystaný velký koncert s orchestrem a skvělou sopranistkou. Nyní je to pro mě nová výzva, jelikož budu sám a pouze s klavírem. Toto je daleko těžší a intimnější záležitost, takto jsem vystupoval často na začátku své kariéry. Nicméně se mi podařilo přesvědčit svou dlouholetou kamarádku Magdalenu Havlovou, aby celý můj recitál doprovodila průvodním slovem, a ona to umí opravdu skvěle. Budeme tak společně s klavíristou Davidem Švecem tvořit malé komorní trio a snažit se pro diváky zajistit co největší zážitek. Magdalenu znám dlouhá léta a vystupujeme společně především v zahraničí, v Česku to bude po dlouhé době. Davida znám ještě z Brna, kde začínal jako korepetitor v opeře. Dnes je skvělým dirigentem a vynikajícím doprovazečem. Moc se těším.
————
Změnil se nějak zásadně program vašeho recitálu ve Smetanově domě? Ponechali jste v programu také některé původní árie, nebo jde o zcela nový program?
Ano, změnil se, ale některé árie zůstaly. Především budu sám, a to je zcela odlišná situace.
————
Vy opravdu hodně cestujete. Kde vás zastihla koronavirová epidemie? A jak jste trávil čas, když jste nemohl vystupovat?
Bylo to v Londýně v Královské opeře, týden před premiérou nové inscenace Janáčkovy Jenůfy. Dobrá zpráva je, že se naše dílo, které jsme tam šest týdnů tvořili, vrátí příští rok. A mou karanténu a poté i volno jsem trávil v Praze a musím se přiznat, že jsem si to užil, myslím, že nejeden z nás už potřeboval delší odpočinek.
————
Dramaturg festivalu naznačoval, že návštěvníci Smetanovy Litomyšle o váš recitál s orchestrem nepřijdou. Jen se uskuteční až v roce 2023. Je více podobných událostí, které jste musel takto odsunout?
Je to perfektní, letos jsem měl vystupovat, ihned po Litomyšli, na festivalu v Salzburgu. Měli jsme společně oslavit jeho krásnou stovku existence. Celý tento projekt se přesunul také na rok 23. Jak symbolické.
————
Koncert nebo opera? Co je vám bližší?
Obojí miluji. Nedá se to srovnávat. V opeře je to i o hraní a dalších atributech, na koncertech si užívám blízkost k publiku.
————
Kromě pěvecké kariéry také podnikáte. Proč jste se dal i tímto směrem?
Prostě potřebuji k životu více směrů, stylů, a baví mě to stále.
————
Jak relaxujete?
Nejraději v blízkosti někoho milovaného!
