Oslava sborového zpěvu

Jubilejní Smetanovu Litomyšl letos nezdobí zdaleka jen provedení monumentálních oratorií, symfonických děl a oper, na své si přijdou i milovníci hudby komorní. Snad největším svátkem pro ně musel být koncert newyorského sboru a cappella Khorikos, který v kostele Povýšení sv. Kříže řídil umělecký vedoucí Jesse Mark Peckham.
Do posledního místečka vyprodané auditorium doslova bez dechu naslouchalo mladým americkým zpěvákům, kteří přijeli na festival perfektně připraveni a v takové formě, že jejich vystoupení mohlo být klidně a rovnou zaznamenáváno na CD - pokud by do jedné ze skladeb nezazněl více než rušivě mobilní telefon neukázněné posluchačky.
Dramaturgie při tom nebyla postavena ani zdaleka na okázalý efekt - Zoltán Kodály, Benjamin Britten, E.H. Grieg a Samuel Barber byli jedinými (třebaže novodobějšími) zástupci „klasiky"; jinak totiž zněli převážně soudobí američtí autoři, mj. Morten Lauridsen, Eric Whitacker a také český autor Jan Jirásek, jehož skladby v Americe sbor premiéroval - ostatně právě od něho získali pořadatelé na sbor ta nejlepší doporučení.
Je jisté, že jeden každý ze zpěváků Khorikosu perfektně slyší a skvěle zpívá, ale teprve ve vícehlasých kompozicích jejich umění vynikne nejvíce. Dokonalá dikce a intonace, perfektní frázování, širokodechost, to vše bylo samozřejmostí. Ale tak neskutečná škála barevnosti a a do nejmenších detailů dotažená každičká interpretovaná nota záznamu, to se slyší jen málokdy. Sbormistr navíc vysloveně šetřil s dynamikou, zdaleka nejvíce využíval vlasová pianissima a skutečné forte bylo vzácností - ostatně i v tom bylo vystoupení Khorikosu výjimečné. Nezřídka totiž býváme svědky nadužívání hlasité dynamiky pro větší efekt. V sobotním podvečeru o efekt skutečně vůbec nešlo. Nejjemnější předivo složitých melodií a harmonií rozechvívalo netušené alikvóty, až jeden z posluchačů vydechl: „to už je skoro jako v nebi".
Standing ovation a bouřlivý potlesk obecenstva si vynutil takřka okamžitý přídavek v podobě efektní (ten večer prvně) kompozice Arvo Pärta „Bogoroditse Djevo" (Bohorodička a Panna) a když sbor odešel na faru do šatny, byl nucen se do kostela vrátit, aby nadšeným posluchačům ve skladbě renesančního mistra Juana Gutiérreze dokázal, že dokonale „umí" i vokální polyfonii. Lapidárně shrnuto: úžasný zážitek!
Pokud si chcete Khorikos poslechnout, pusťte si odkaz na skladbu Arvo Pärta: http://khorikos.com/media-files/listen