Smetana’s Litomyšl
National festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
10th June - 6th July 2021
Program announcement
May 17 2021
Presale launch
May 26 2021
---
all our activities are

Bedřich Smetana was a significant composer in the romantic period. From his early youth he concerned himself with music, especially playing the piano and composition.
Read More
The grand festival of classical music Smetana’s Litomyšl has been held since 1946 in the home town of the founder of Czech national music Bedřich Smetana, the old-fashioned east Bohemian town of Litomyšl.

Litomyšl can boast of both ancient and modern architecture, a rich social life but at the same time plenty of peace and quiet.

The Smetana’s Litomyšl festival is the second oldest music festival in the Czech Republic, and at the same time it is among the largest regular classical music festivals held in the country.
Sumi Jo dokázala své vystoupení na druhém zámeckém nádvoří proměnit doslova v „one woman show“. Publikum ohromila už svým zjevem při napjatě očekávaném prvním výstupu. Už už se zdálo, že koncert nebude moci ani začít, protože uvítací potlesk nechtěl utichnout.
Během večera zazpívala Sumi Jo sedm skladeb z odlišných koutů repertoáru. Parádními čísly byla efektní Meyerbeerova árie z Hvězdy severu, kde zpěvačka vystupuje v duetu a v tercetu s příčnými flétnami (Jiří Ševčík a Oto Reiprich), dále árie Gildy z Rigoletta, a pak především první přídavek - Olympia z Hoffmannových povídek. Zde se rozehrálo opravdové divadlo, při němž předváděla Sumi Jo věrohodně mechanickou panenku a musela být hned dvakrát natažena. Dirigent Ondrej Lenárd se této role rád zhostil a když po druhém pokračoval v natahování strojku do rytmu i během dirigování, dostala Sumi Jo záchvat smíchu. Nakonec ale přece jen přerušila ohlušující aplaus zpěvem a kus dozpívala. Druhý přídavek, Pucciniho árie O mio bambbino caro z opery Gianni Schicchi, je zřejmým "majstrštykem" této pěvkyně a publikum v tu chvíli naopak ani nedýchalo.
I jinak byl večer plný efektních malých vložek. Sumi Jo neváhala vtipkovat na účet svých hned třech okázalých, leč poněkud nepraktických rób. Ty ji omezovaly v pohybu, tu zůstaly viset na židli prvního houslisty, tu na ně šlápl dirigent. Její poslední šaty poseté růžovými flitry byly natolik široké, že se už už zdálo, že se ani nedostane z pódia, kam byl mezitím postaven (jako každého večera) obrovský pugét. To by ostatně nadšenému publiku na přeplněném nádvoří vůbec nevadilo.
Program byl postaven tak, aby si pěvkyně mohla odpočinout, a tak připadla velká role také orchestru (Pražská komorní filharmonie), který zahrál hned čtyři čísla. Všecky orchestrální vsuvky byly skvělé, orchestr zazářil především v bravurní předehře k von Reznickově Donně Dianě.
Na konci koncertu už publikum doslova šílelo, a je třeba říct, že to bylo zcela právem.
Závěrečný galakoncert ukončil festival, který provázelo velké stěstí na počasí (propršela pouze dvě představení a dnes kupodivu ani nebyla zima, navíc téměř nefoukal vítr) a který byl plný opravdu silných hudebních i divadelních zážitků. Teď už nezbývá naž se těšit na příští ročník!
Šimon Voseček