Stabat mater

Dvořák před bouří

Koncert s monumentálním Dvořákovým oratoriem Stabat mater měl opravdu velké štěstí na počasí. Půl hodinu před začátkem akce se přes Litomyšl přehnala bouřka, hned poté se ale obloha vyjasnila a vysvitlo slunce. Plánovaná přestávka byla zrušena a toto rozhodnutí nebylo moudré jen z dramaturgických důvodů (kam jen přestávku umístit…?), ale i z důvodů meteorologických, jak se ukázalo. Hned jak skončil aplaus po koncertě, začalo hromobití a silný déšť.

V produkci samé exceloval především sbor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně. Jeho zvuk je kompaktní, přesto má každý hlas svou specifickou barvu. Skvělé práci sbormistra Josefa Pančíka vděčíme za dokonalé frázování hudebních myšlenek.

Part orchestru prozrazoval soustředěnou a detailní práci na díle. Přesto orchestr brněnského Národního divadla nedosáhl kvalit sboru. Především žestě působí ve slabé dynamice nejistě. Nejistý byl i úplný začátek skladby, který neladil tak, jak by si to prázdné oktávy zasloužily.

Sólisté odvedli solidní výkon, který prozrazoval hlavně v ansámblech dobrou přípravu.

Publikum bylo poslušno výzvě netleskat mezi větami, která byla před koncertem vyhlášena přes ampliony, a tak celé oratorium zaznělo v jednom kuse jako jediné obrovské hudební dílo.

Šimon Voseček