Smetana’s Litomyšl
National festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
10th June - 6th July 2021
Program announcement
May 17 2021
Presale launch
May 26 2021
---
all our activities are

Bedřich Smetana was a significant composer in the romantic period. From his early youth he concerned himself with music, especially playing the piano and composition.
Read More
The grand festival of classical music Smetana’s Litomyšl has been held since 1946 in the home town of the founder of Czech national music Bedřich Smetana, the old-fashioned east Bohemian town of Litomyšl.

Litomyšl can boast of both ancient and modern architecture, a rich social life but at the same time plenty of peace and quiet.

The Smetana’s Litomyšl festival is the second oldest music festival in the Czech Republic, and at the same time it is among the largest regular classical music festivals held in the country.
Avšak i další - 41.ročník - byl jubilejním: Kromě 175. výročí narození Bedřicha Smetany bylo v roce 1999 slaveno 50 let od vzniku festivalu (ročník 1946 byl zapomenut). Program proto nezůstal v ničem pozadu za ročníkem předcházejícím. Festival se odehrával sice jen během dvou týdnů, ale koncerty a představení se od 24. června do 5. července konaly každý den. Počtem uskutečněných pořadů tedy dokonce předcházející ročník předčil. Nově byl pro každý den vydáván Festivalový deník, v němž se kromě denního programu objevily i recenze pořadů a rozhovory se zajímavými lidmi. Redaktory byli Vojtěch Stříteský, Pavel Petráněk a Cyril Šálek.
Smetanova Triumfální symfonie E dur v první části Slavnostního zahajovacího koncertu měla být triumfálním vstupem do XLI. ročníku. Bohužel Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK řízený Vladimírem Válkem poněkud podcenil přípravu na provedení málo hraného díla a kromě častěji prováděného scherza to bylo velmi poznat. Reputaci FOKu tak napravila až druhá část koncertu, kdy v Dvořákově Koncertu pro violoncello a orchestr h moll skvěle zahrál anglický violoncellista Raphael Wallfisch.
Páteční koncert Hvězdy operního nebe ozdobil pěvec Kurt Rydl se svojí přítelkyní Sandrou Schwarzhaupt. Evropský Janáčkův filharmonický orchestr řídil František Preisler, na programu byly nejznámější árie z oper B. Smetany, A. Dvořáka, W. A. Mozarta, G. Verdiho, R. Wagnera a R. Strausse.
Poprvé do Litomyšle přijela Státní opera Praha. Přivezla Fausta a Markétku Charlese Gounoda v režii Martina Otavy se sólisty Valerijem Popovem (Faust), Jitkou Svobodovou (Markétka), Jurijem Kruglovem (Mefistofeles) a Damirem Basyrovem (Valentin). Dirigoval Leoš Svárovský.
Nedělní odpoledne patřilo nové inscenaci Dvou vdov olomouckého Moravského divadla, kterou režíroval Ladislav Štros. Bylo to zároveň jediné představení tohoto ročníku, které se konalo v zámeckém amfiteátru. Počasí opeře bohužel nepřálo. Již během prvního jednání začalo mírně pršet a po začátku druhého jednání déšť zesílil natolik, že představení muselo být pozastaveno. Přeháňka naštěstí asi po dvaceti minutách ustala a soubor Moravského divadla v Olomouci dohrál představení až do samého konce. Za to sklidil od obecenstva zasloužené ovace.
V pondělí Slezské divadlo v Opavě představilo na druhém nádvoří Špalíček Bohuslava Martinů. Bohužel stejně jako při nedělním představení Dvou vdov v amfiteátru si počasí i tentokrát vybralo svou daň. Díky zakrytí celého nádvoří sice diváci zůstali v suchu, ale silný déšť dopadající na vysunuté zastřešení narušoval vnímání krásné hudby Martinů v první části. Při druhém aktu se však střecha neslyšně zasunula a diváky potěšily poslední paprsky zapadajícího slunce, při kterých si mohli vychutnat skvělý výkon orchestru opavského divadla, stejně tak i zpěv sólistů a Kühnova dětského sboru. Zvláštní uznání si zasloužil také baletní soubor, který v choreografii I. Hurycha podal vynikající výkon i za takto ztížených podmínek. Při prodeji vstupenek na XLI. ročník pořadatelé poprvé připravili pro návštěvníky na vybrané programy rodinné vstupenky (se dvěma dospělými až dvě děti zdarma). Špalíček tak byl plný dětí, a to jak na jevišti, kde zpíval Kühnův dětský sbor, tak i v hledišti, kam rodiče přivedli malé posluchače. Rodinné vstupné je pozitivní nejen z hlediska ekonomického pro diváky, ale má velký význam i pro budoucnost festivalu, protože přivádí do hlediště i nejmladší generaci.
Úterní program zahájil sérii volnějších pořadů ve festivalové dramaturgii. Svoji parodii na Prodanou nevěstu předvedli bratři Formanové s rodinou Váňovou a cirkusem Šilhán. Stále přicházejí nové a nové pokusy inscenátorů rozbít mýtus o nejnáročnější české opeře a snahy stavět jej jinak, nebo se sním alespoň „nějak" a „po svém" vyrovnat. Zkoušeli to již autoři němého filmu z roku 1920, kdy Kecal přijíždí hledat Mařenku do Prahy tramvají. S „Prodankou" si hrají v populárním pražském divadle Ypsilon, královéhradeckém Draku i na scénách amatérských (litomyšlskou mládež nevyjímaje) a profesionálních (nefalšovaná hospodská rvačka v úvodu II. dějství inscenace nejprestižnějšího operního divadla - newyorské MET by naše „strážce tradic" asi také pořádně nazdvihla...). Také na festivalu Janáčkovy Hukvaldy se v roce 1998 konala novodobá premiéra opery „Provdaná nevěsta", jejíž děj navazuje na Prodanou nevěstu a odehrává se několik měsíců po třetím jednání Smetanovy opery. Litomyšlské představení plné legrace, jemuž na závěr pokynul ze své lóže sám „Bedřich Smetana", jistě nikoho neurazilo a bylo příjemným oživením jinak velmi vážného festivalu.
Středeční koncert na přání nazvaný „Z Barrandova do Holywoodu" byl sestaven z částí skladeb G. Mahlera a R. Wagnera, použitých ve slavných filmech, či pro film napsaných (J. Srnka, G. Gerschwin, Vangelis, M. Theodorakis, A. L. Weber, G. M. Dermot, E. Morricone, H. Mancini, O. Soukup, J. Styn). Český národní symfonický orchestr, Pražský filharmonický sbor a rytmickou sekci řídil Leoš Svárovský, zpívala známá popová zpěvačka Lucie Bílá, recitoval Jan Šťastný. Divácky velmi atraktivní a navštívený pořad natočila Česká televize.
Mnohem hlubší umělecký zážitek však přinesl čtvrteční koncert „Říkejte mi pane...", kdy se v áriích z „kalhotkových" rolí oper W. A. Mozarta, R. Strausse, G. Rossiniho, Ch. W. Glucka a J.Offenbacha představila mezzosopranistka Dagmar Pecková. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dirigoval Libor Pešek.
Dvojici barokních oper J. Myslivečka - Il Parnaso Confuso a G. B. Pergolesiho - Livietta a Tracollo v novém hávu čtyřikrát provedla v zámeckém divadélku skupina členů souboru Národního divadla Praha s Pražským smyčcovým orchestrem. Režii měla Karla Štaubertová.
Skvělého zážitku se dostalo těm, kteří sehnali vstupenky na Chrámový koncert. Kromě skladeb J. Segera, J.Zacha, A. Dvořáka, J. Suka a O. Máchy totiž zaznělo Terezínské requiem Sylvie Bodorové, jež si vynutilo dlouhotrvající ovace ve stoje. Skvělý výkon podal zejména Ivan Kusnjer (baryton).
Dirigovat Mahlerovu Symfonii čís. 2 c moll „Vzkříšení" přijel Američan Gilbert Kaplan - milionář, který sice z rozmaru, ale zato báječně, diriguje jen tuto jedinou symfonii. Za podaný výkon pochválil Janáčkovu filharmonii Ostrava, Český filharmonický sbor Brno a sólisty Ĺubicu Rybárskou (soprán) a Martu Beňačkovou (alt).
Závěr festivalu patřil hostům ze Slovenska. V nedělním Koncertu Slovenské filharmonie byla provedena Slavnostní předehra C dur Bedřicha Smetany a potom známý Čajkovského klavírní koncert b moll. Na klavír hrál Ital Fabio Bidini, dirigoval Ondrej Lenárd.
V pondělí potom festival vyvrcholil projektem provedení dramatického oratoria Artura Honnegera Jana z Arku na hranici. Na scéně se sešel více jak dvousetčlenný ansámbl, složený ze Slovenské filharmonie, Slovenského filharmonického sboru, Bratislavského chlapeckého sboru, slovenských sólistů Adiany Kohútkové, Henrietty Lednárové, Idy Kirilové, Miroslava Koppa, Jiřího Sulženka a herců pražských divadel Jany Mikoláškové, Alexeje Pyška, Jany Bouškové, Václava Vydry a Jana Šťastného. Dirigoval opět Ondrej Lenárd.
V roce 1999 bylo k dipozici 14445 míst, obsazeno jich bylo 13521. Průměrná návštěvnost pořadů tedy činila 93,6%.
Doprovodnými akcemi festivalu byla vedle tradičního Holdu Bedřichu Smetanovi Pontifikální mše svatá, která se konala u příležitosti otevření rekonstruovaného chrámu Povýšení sv. Kříže. Nedělní mši celebrovali pomocný biskup královéhradecký Mons. Josef Kajnek a vikář litomyšlské kapituly P. František Beneš. Hudební doprovod zajistil Smíšený sbor Musica da Camera Brno, který přednesl dílo Ference Liszta Mši B dur pro sóla a varhany v úpravě Leoše Janáčka.
Další akcí byl starodávný jarmark na Smetanově náměstí a také výstava Česká hudba na poštovních známkách, která byla umístěna do rodného domu Bedřicha Smetany. Tato malá, ale velmi půvabná kolekce byla připravena ve spolupráci s Poštovním muzeem v Praze a Českou poštou. Po dobu konání festivalu bylo používáno příležitostné poštovní razítko s nápisem 175. výročí narození Bedřicha Smetany, 50 let festivalu Smetanova Litomyšl. 24. června se konala vernisáž výstavy dětských prací Hudba očima dětí. Tuto akci velmi příjemně oživil zpěv patnácti členek dívčího souboru Silentium pod vedením paní Bočkové. V zámecké zahradě se konala až do 31. července další z doprovodných akcí festivalu - projekt Posición Arte, který pořádala stejnojmenná pražská skupina ve spolupráci s Muzeem a galerií města Litomyšl. V době konání festivalu byla pro návštěvníky otevřena expozice Muzea antického sochařství a architektury v zámecké jízdárně. Prohlédnout si ji mohli i o přestávkách večerních koncertů. Kopie soch antických mistrů z různých období uměleckého a historického vývoje starověkého Řecka a Říma ve stálé expozici v tomto roce doplnily originály antických lamp.