Smetana’s Litomyšl
National festival | 10. 6. - 6. 7. 2021
Národní divadlo Smetanově Litomyšli
Neděle 14.6. • Litomyšl, II. zámecké nádvoří • 18.00 hodin
Koncert operního souboru Národního divadla byl opravdu
velkoryse pojatý. Čtrnáct hudebních čísel, známých i méně známých, v první
polovině z českého a v druhé polovině ze světového repertoáru. Pod taktovkou
Tomáše Netopila zněl orchestr barevně a brilantně. Zahájil široce rozezpívanou
předehrou ke Smetanově Hubičce a na konci programu virtuózně zahrál Tanec sedmi
závojů z opery Salome Richarda Strausse, skladbu plnou svůdného napětí. Jiný
efektní orchestrální kus, předehru z opery Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče
Glinky, otevřel také druhou polovinu koncertu. A došlo i na líbeznou předehru z
Čerta a Káči.
Mezi áriemi
z českých oper byly kusy vlastenecké, vtipné i srdceryvné. K nejsilnějším
scénám vlasteneckým patří basový zpěv Kmeta a sboru ze Smetanových Braniborů v
Čechách o vypleněné zemi a naději na vysvobození. Árii, která měla v českých
divadlech naposledy v roce 1968 neuvěřitelný ohlas, zazpíval Miloslav
Podskalský. Podobné vyznění má árie Karla IV. z Novákovy opery Karlštejn,
premiérované v letech 1. světové války, v podání Ivana Kusnjera. Je zakončena
citátem z chorálu Svatý Václave. Melancholická a přitom hrdinská árie Voka ze
Smetanovy Čertovy stěny je dalším parádním číslem barytonisty Ivana Kusnjera -
jeho ztvárnění této role v Národním divadle mají mnozí v živé paměti. Českou
polovinu programu doplnila ještě lyrická árie Terinky z Dvořákova Jakobína v
podání Kateřiny Kněžíkové a brilantní duet či hádka Jeníka a Mařenky z 3.
dějství Prodané nevěsty, zpíval Aleš Briscein a Maria Haan.
Pokud jde o světový repertoár v druhé polovině večera, nejvíce pochopitelně zaujala dvojice operních hitů z Verdiho Traviaty v podání Aleše Brisceina a Marie Fajtové. Ještě předtím ale došlo na Evžena Oněgina, na jemně lyrické vyznání Lenského opět v podání Aleše Brisceina a na slavnostně vygradovaný sbor venkovanů z 1. dějství Čajkovského nejslavnější opery. Kontrastním číslem mezi Traviatou a závěrečnou Salome byla árie umírající Manon z posledního dějství Pucciniho Manon Lescaut v podání Marie Haan.
Jako přídavek zazněl ještě jednou přípitkový duet z Verdiho Traviaty. Sólisté, dirigent, sbor i orchestr se nakonec dočkali ovací vstoje.
Jindřich Bálek
