JANÁČEK DŮVĚRNÝ I.

Jeden z nejpozoruhodnějších milostných příběhů v hudebních dějinách - a zároveň oba jedinečné Janáčkovy Smyčcové kvartety představil pořad "Janáček důvěrný". Komponované pásmo slova a hudby, ve kterém zazněla obě díla vcelku ve výjimečné interpretaci Janáčkova kvarteta, bylo propojeno vyprávěním příběhu jejich vzniku a úryvky z dochované korespondence. Části z Janáčkových dopisů recitoval Alfréd Strejček, který se vžil do role stárnoucího skladatele. Odpovědi mladé Kamily Stösslové tlumočila Jitka Molavcová.

Jeden z nejpozoruhodnějších milostných příběhů v hudebních dějinách - a zároveň oba jedinečné Janáčkovy Smyčcové kvartety představil pořad "Janáček důvěrný". Komponované pásmo slova a hudby, ve kterém zazněla obě díla vcelku ve výjimečné interpretaci Janáčkova kvarteta, bylo propojeno vyprávěním příběhu jejich vzniku a úryvky z dochované korespondence. Části z Janáčkových dopisů recitoval Alfréd Strejček, který se vžil do role stárnoucího skladatele. Odpovědi mladé Kamily Stösslové tlumočila Jitka Molavcová.

První kvartet komponovaný r. 1923 - inspirován uměním Českého kvarteta - se vrací k provokativnímu námětu Tolstého novely Kreutzerova sonáta. Zrcadlí silný soucit „s ubohou, zdeptanou ženskou bytostí" i vyjádření víry v uzdravující moc lásky a hudby. Ale už také rodící se citový vztah ke Kamile, se kterou se seznámil v Luhačovicích o prázdninách roku 1917. Sugestivní námět i drama vlastního života dali vzniknout prvnímu vynikajícímu dílu.

Druhý kvartet „Listy důvěrné" - poslední dokončené Janáčkovo dílo - je strhující životní zpovědí, očistným vyznáním vroucího citu a poděkováním o 37 let mladší přítelkyni. Ta byla životní láskou a Múzou posledních jedenácti let života, ve kterých tvořil jedno vrcholné dílo za druhým. „Je to má první skladba, která vytryskla z bezprostředně prožitého citu. Dříve jsem skládal jen na upomínky, tato skladba, Listy důvěrné, byla skládána v ohni. Dřívější skladby jen v horkém popeli," napsal mimo jiné Janáček. Druhý kvartet dokončil jej 19. února r. 1928 - původně pomýšlel na violu d´amour a název „Listy milostné" - pak je nazval „Listy důvěrné" a jakoby do nich zkoncentroval všechen cit a energii, která je patrná z víc jak 700 důvěrných a posléze milostných dopisů, které od doby seznámení Kamile napsal.

Janáčkovo věčné mládí patrné z hudby stálo někdy v kontrastu se stařeckým tónem některých dopisů. Vystoupení ukázalo hned několik cest k Janáčkově hudbě a něco ze dvou pozoruhodných životních příběhů. Často bývá hudba silnější než vyprávění okolností jejího vzniku - tady se ale dojem z obojího skládal dohromady a podporoval.