CHRÁMOVÉ NOKTURNO

 K provozování duchovní hudby v chrámovém prostoru od prvopočátků patří i jakýsi prostorový efekt. Jednohlasý gregoriánský chorál provozovaný na kúru působil i tím, že hudba přichází jakoby z nebeských výšin. S vynálezem vícehlasu mohly být umístěny dokonce dva sbory na různých místech chrámu - a skladatelé komponovali svá díla přímo pro tento „dvojsborový" efekt. Slavný chrám sv. Marka v Benátkách, kde mohly sbory stát na dvou místech dokonce inspiroval řadu skladatelů a tvoří samostatnou kapitolu v dějinách italské renesanční a barokní hudby. A něco z různých prostorových efektů při provozování duchovní hudby bylo možné zažít i během Chrámového nokturna v Lanškrouně.

 

 K provozování duchovní hudby v chrámovém prostoru od prvopočátků patří i jakýsi prostorový efekt. Jednohlasý gregoriánský chorál provozovaný na kúru působil i tím, že hudba přichází jakoby z nebeských výšin. S vynálezem vícehlasu mohly být umístěny dokonce dva sbory na různých místech chrámu - a skladatelé komponovali svá díla přímo pro tento „dvojsborový" efekt. Slavný chrám sv. Marka v Benátkách, kde mohly sbory stát na dvou místech dokonce inspiroval řadu skladatelů a tvoří samostatnou kapitolu v dějinách italské renesanční a barokní hudby. A něco z různých prostorových efektů při provozování duchovní hudby bylo možné zažít i během Chrámového nokturna v Lanškrouně.


Pořadí skladeb šlo po proudu času - a vokální skladby se střídaly s instrumentálními. Ve vokální linii stál na počátku programu Jakub Handl-Gallus a renesanční humanista Jan Campanus Vodňanský. Z tvorby barokní nemohl chybět Johann Sebastian Bach a z Mozarta zaznělo kromě části z Regina coeli slavné Ave verum corpus. Pozoruhodný duchovní romantismus Antona Brucknera byl zastoupen také jedním z mnoha zhudebnění textu Ave Maria. U každé skladby se počítalo s trochu jiným prostorovým efektem a nejvíce s ním pracují závěrečné skladby sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy Capriccio a Gratia musa tibi. Instrumentální část obstaralo Wallingerovo kvarteto a varhaník Martin Jakubíček. Ti postupovali od Pachelbelova Kánonu, přes pomalou větu Händelova koncertu pro varhany a smyčce až k Suitě z Vietorisova kodexu. Počasí přálo, takže koncert končil za tmy na prostranství před kostelem, kde sbor provedl úpravy černošských spirituálů.
Letošní koncert Českého filharmonického sboru Brno byl komornější než ten loňský, který byl velkolepou přehlídkou oratorních sborů. Ale ve velkém oratoriu brněnský sbor uslyšíme ještě tuto neděli při provedení Dvořákovy Svaté Ludmily.

text: Jindřich Bálek