Antonín Dvořák: Requiem

27.6.2008 / Requiem Antonína Dvořáka je pravděpodobně nejzávažnějším dílem ze všech čtyř jeho velkých oratorií. A Smetanova Litomyšl zařazuje tato díla na program pravidelně, vloni to bylo Oratorium Svatá Ludmila. Na velikonočních festivalech se pravidelně uvádí jeho Stabat mater a pořadatelé si příležitostně vzpomenou i na erbenovské oratorium Svatební košile.

Dvořákovo Requiem, komponované na zakázku festivalu v Birninghamu, kde také mělo r. 1891 premiéru pod skladatelovou taktovkou, je právem označováno zajedno z nejvýraznějších děl svého druhu. Kompozic na liturgický text zádušní mše Requiem vznikly desítky, Dvořáka ale řadíme do čtveřice nejslavnějších vedle Mozartova, Berliozova, Verdiho a také Brahmsova, které je ovšem komponováno na jiný text. Ale zatímco Verdi a zejména Berlioz se rádi nechávali strhnout velkým aparátem sboru, sólistů a orchestru,Dvořákova skladba zůstává přes svůj velký provozovací aparát velmi intimní a velmi duchovní. Nehraje se tak často jako Requiem Mozartovo, ale mnoho našich posluchačů k němu má daleko důvěrnější vztah.

Je logické, že se pro padesátou Smetanovu Litomyšl sáhlo mezi Dvořákovými oratorii právě po tomto díle a ve velmi důstojném obsazení České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a čtveřice sólistů Adriany Kohůtkové, Dagmar Peckové, Tomáše Černého a Petera Mikuláše. Byl to opravdový hold Dvořákovi o hold festivalovému jubileu.